K návrhu zákona o odpadech - MPO 19.3.2009

- Kategorie: Jak to vidíme my
autor: Administrátor, přečteno: 161x

K návrhu zákona o odpadech - MPO 19.3.09

Sdružení výkupců druhotných surovin

Lázsko 50,

262 31 Milín

IČ:  227 28 210

V Praze dne 18.3.2009

 Věc:    Připomínky k návrhu zákona o odpadech - pro poradu na MPO dne 19.3.2009   

Obecně:

Předložením k veřejné diskusi zahájil návrh zákona svou legislativní pouť, zaštítěn Evropskou směrnicí 98/2008, a to bez ohledu na náklady, možnosti apod. Z prvních reakcí lze očekávat že legislativní proces nebude jednoduchý, pokud vůbec bude v navrhovaném znění pokračovat. MŽP přichází s návrhem v nevhodnou dobu, kdy podnikatelské prostředí a i veřejnost jsou pod tlakem ekonomické nejistoty a v takovém prostředí, dle našeho názoru, by bylo hazardem vlády takto pojatý a již v úvodu kritizovaný zákon pustit do sněmovny a to i přesto, že jeho platnost je uvažována až od 1.1.2011. Návrh zákona je nesystémový, místy  nesrozumitelný a umožňující odlišné výklady a v některých segmentech situaci spíše  komplikuje. Aplikace některých ustanovení lze dokonce přirovnat k likvidačním nástrojům.

Pokud bychom měli vytknout navrhovanému zákonu o odpadech (kromě jiného, co později také zmíníme), to co považuje SVDS za zcela zásadní a je třeba říci, že totéž vytýkáme i Směrnici Evropského Parlamentu a Rady č. 98/ 2008, na kterou se navrhovaný zákon alibisticky odvolává, pak je to oblast terminologie a absence srozumitelného výkladu naprosto klíčových pojmů a to zejména v segmentu kovových odpadů. I tento velký odpadový zákon, stejně jako jeho předchůdci, se vyhýbá pojmu "druhotná surovina", pojmu, jehož význam všichni známe, všichni mu rozumíme,  ministerstvo životního prostředí ho užívá, dokonce ho používá i v důvodové zprávě k návrhu zákona, bohužel, to samé ministerstvo jako navrhovatel zákona ho v textu zákona ignoruje a to přesto, že jeho zavedením do zákonné normy a výkladem by se vyřešila velká část odpadové problematiky a to zcela zásadním způsobem tím, že bude z režimu odpadů vyloučena velká část dosud označovaná jako odpad. Jedná se především o kovy a další suroviny, které po celou dobu své existence  v jakékoliv podobě svou vlastnost „suroviny“ neztrácí a k životnímu prostředí jsou inertní.

Odvolávat se  v tomto případě na vyšší právní normu z Bruselu považujeme za alibismus a bylo by užitečné zeptat se našich Evropských poslanců jak se k této problematice při projednávání Směrnice  v příslušné komisi postavili. V této věci jsem kontaktoval jednoho našeho poslance v Bruselu, bohužel, nedá se říci, že by aspoň náznakem věděl o čem je vůbec řeč. V této souvislosti se nabízí otázka, jak ministerstva s těmito našimi vyslanci pracují.

Terminologická problematika není nová a tak samozřejmě existuje celá řada odborných výkladů k odpadům, které kolují po internetu a které nejenže nic neusnadňují, ale nejasnosti dále prohlubují. Uvedeme příklad stanoviska odborného pracoviště:

 Věci, které byly a jsou pro jejich vlastníky (původce odpadů) odpadem, přestávaly (přestávají) být odpadem po svém soustředění v zařízení ke sběru a výkupu odpadu, kde se stávaly (stávají) surovinou a případná jejich úprava směřovala (směřuje) ke zkvalitnění suroviny v souladu s požadavky odběratelů těchto surovin – např. výrobců kovů, skla, papíru, do jejichž zařízení byly (jsou) přijímány jako výrobek určený pro další zpracování -  surovina, již jednou odňatá z životního prostředí a péčí lidské společnosti uchovaná v oběhu vzhledem k neměnnosti svých látkových vlastností.

Nebo:
V současné právní úpravě nakládání s odpady není pojem „druhotná surovina“ samostatně definován. Je nahrazen pojmem „materiálové využití odpadu“, který se používá v předpisech EU. Obsahově naplňuje pojem „materiálové využití odpadu“ u nás v minulosti užívaný termín „druhotná surovina“. Pro zdůraznění vztahů obou pojmů „materiálové využití“ – „druhotná surovina“ je pojem druhotná surovina citován v zákoně o odpadech v rámci definice pojmu „materiálové využití“. Z definice je zřejmé že druhotná surovina již není považována za odpad. Vzhledem ke skutečnosti, že tento pojem - „druhotná surovina“ není v žádném z obecně závazných předpisů definován, nedoporučuje se jeho užívání. Jako vhodnější a výstižnější je navrhován pojem – surovina z odpadu. 

Proti tomuto pojetí odpad – druhotná surovina - materiálové využití – surovina z odpadu asi nelze nic namítat, ovšem návrh zákona má odlišnou dikci:

Nakládání s odpady je v pojetí předpisů EU ukončeno až jejich využitím nebo odstraněním, které jsou definovány v § 4 písm. l) a n) zákona o odpadech, ale především v přílohách č. 3 a 4 k zákonu, které jsou v plném souladu se směrnicí EU o odpadu.

Nezbývá, než se zeptat „Proč přistupujeme na každou pitomost, kterou vymyslí byrokrati v Bruselu“?
Problematika českých surovin je snad ještě v kompetenci MPO, tedy naše Sdružení očekává, že MPO k této problematice zaujme zásadní stanovisko.

 4.1. Odpovědnost za nakládání s odpady

Zákaz výkupu předmětů, které mají charakter stavby, zřejmě doplněním do v loňském roce novelizované vyhlášky 383/2001 Sb., se MŽP pokouší implementovat do této, již dnes  problematické vyhlášky, další problematické ustanovení. Co všechno si lze představit pod součástí stavby, nejen kovové ploty, vrata, dveře, ale nesporně sem patří systémy ústředního vytápění, kotelny všeho druhu a také vany a koupelnové vybavení, atd. To přece jsou běžné předměty, které jsou v držení soukromých osob. Tím, že se zakáže fyzickým osobám s těmito předměty svobodně nakládat, pak je ministerstvo chce znárodnit, nebo se předpokládá, že si každý občan, který se bude chtít takového předmětu zbavit, založí právnickou osobu, zřídí si živnost pro nakládání s odpady, samozřejmě nově vyplní ZPO neboli Základní popis odpadu protože bez ZPO nesmí PO neboli provozovatel zařízení ke sběru odpadu např. vanu nebo radiátor převzít.
Jen s nadsázkou si lze představit, že toto ustanovení vede k zjednodušení nakládání s odpady.

 Zásadní vysvětlení budou vyžadovat některé nové povinnosti vyplývající z nového zákona:

1. pro původce odpadů

• Provozovat zařízení k odstraňování vlastních odpadů v souladu s jeho schváleným provozním řádem.
• Odpady zařazovat v souladu se základním popisem odpadu (dále jen „ZPO„).
•  Zpracovat ZPO.
• Předat ZPO oprávněné osobě s každou jednorázovou nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu do zařízení a dále vždy na vyžádání oprávněné osoby.

Kdo bude oprávněnou osobou? Příklad: Sběrna přistaví svůj kontejner do výrobny, kde se postupně plní např. kovovým materiálem, kterého se chce výrobce zbavit. V dikci znění nové povinnosti to již nepůjde, protože zákon ukládá původci odpadu provozovat zařízení k odstraňování vlastních odpadů. Bylo by nelogické a zbytečně komplikované, aby tento odpad předal do výkupny odpadu, ale zřejmě ho předá s ZPO provozovateli zařízení k úpravě nebo přímo provozovateli zařízení ke zpracování odpadu. Tedy touto cestou se vyřadí jeden článek řetězce výkupu a sice zařízení pro výkup odpadu. Sleduje se tím částečná likvidace fungujícího řetězce. Má autor návrhu zákona aspoň rámcovou úvahu o ekonomických dopadech tohoto nařízení?

 2. pro PZ ke sběru a výkupu odpadů

• Odpady zařazovat v souladu se ZPO.
• Odmítnout převzetí odpadu, pokud s ním není současně předán ZPO.
• Předat ZPO oprávněné osobě s každou jednorázovou nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu do zařízení a dále vždy na vyžádání oprávněné osoby.
• Nově zákaz odebírat a vykupovat odpady od fyzických osob, které mají povahu součásti stavby.

Varianta 1 dále specifikuje povinnost identifikace fyzických a právnických osob.

 Poznámky:

5 komoditní třídění odpadu – navrhovaný způsob je pro třídění kovů nereálný a nepochybně nevhodný

Integrovaný sběr odpadu – co si lze pod tím představit?

 Závěr:

SVDS touto formou dává podnět MPO a pro čtvrteční diskusi výše uvedená témata. SVDS si je vědomo, že posouzení dopadů návrhu zákona vyžaduje mnohem širší záběr, protože po pečlivém prostudování textu návrhu se nabízí kritické reakce prakticky většiny ustanovení. Tento přístup je však nad rámec možností SVDS. Šíře k poradě obeslaných subjektů však dává reálnou naději, že bude MPO pro jednání vlády ve kterém se bude rozhodovat o přijetí návrhu zákona o odpadech disponovat dostatečným množstvím kvalifikovaných podnětů.

Petr Miller

Výkonný tajemník SVDS

[Zpět]

zpět