Nad jednou zbytečnou novelizací zákona - Právo

- Kategorie: Jak to vidíme my
autor: Administrátor, přečteno: 393x

Nad jednou zbytečnou novelizací zákona - Právo

Schvalovací proces poslaneckého návrhu novely zákona o odpadech byla emotivní záležitost podporovaná Černou kronikou o dětech padajících do kanálů, vykolejených vlacích, krádežích a nakonec, den před hlasováním o pozměňovacích návrzích Senátu někdo „jako na potvoru“ ukradne kus komunikačního kabelu. Podivná náhoda.

Poslanecká sněmovna kvalitnější senátní návrh přehlasovala, jak jinak, a paní poslankyně za KSČM Konečná s dojetím vyslala „díkůvzdání za občany tohoto státu“ svým kolegům, kteří ji podpořili. Jedno oko nezůstalo suché a celé „závěrečné divadlo“ jen kazil smích, který vzápětí na její slova zazněl z pravé strany Sněmovny. Škoda, že jen smích a že pravá strana si neuvědomila, že ke smíchu toho zase tak mnoho nebylo. To však patří k tajemnostem parlamentní demokracie a to i v případě reakce na to, že bylo schváleno „to nejlepší“ pro naše občany. Je paradoxem, že se stává pravidlem, že ne vždy to co je nejlepší pro poslance sdílí i občané a tak zkusme na tuto novelu shlédnout jinak, třeba jen „selským rozumem“ s trochou čísel a nadhledu.

Každý výrobek se určitě jednou stane odpadem. Je však otázkou jestli vše je skutečně odpad, tedy věc nepotřebná, tedy „k ničemu“. Bez nějakých velkých znalostí dojdeme k tomu, že tomu tak není, protože některé nepotřebné věci mají svou hodnotu stále, tedy nemohou být odpadem, ale jsou to např. stále hodnotné a často nenahraditelné suroviny pro výrobu dalších předmětů, které se jednou stanou opět surovinou, tedy nekončící součástí recyklačního koloběhu.

Česká republika produkuje ročně zhruba 3,5 milionů tun železného šrotu, okolo 1 mil.tun se exportuje a z technologických důvodů se zhruba 0,5 mil tun dováží. V současných cenách jde o obchodní aktivity v rozsahu 12 až 15 mld Kč s jednoznačně růstovými trendy.

Důležitým údajem pro naše uvažování je skutečnost, že z uvedeného množství připadá zhruba 500 tisíc tun na t.zv. občanský šrot.

Kde se bere takové množství?

Všichni to víme, protože je to všude kolem nás. Doma, na chatách, lodích, zahrádkách. Jde o nepotřebné věci, náš majetek a může to být cokoli, od starého plotu, který dosloužil až po staré sporáky či strojní zařízení, které jsme si pořídili pro podnikání. Četnost frekvence obměny je přirozený důsledek zvyšování kvality života, zvyšování životní úrovně.

Objem občanského šrotu je významnou položkou pro hutě a stoupající ceny kovů zvýšily motivaci ke sběru a to je dobře protože podle údajů v ČR jen za rok 2007 skončilo v komunálním odpadu cca 47 000 tun kovů.

Nedomyšlená novela zákona o odpadech, kterou navrhla skupina převážně levicových poslanců a kterou, bohužel, podepsal i prezident, význam této materiálové základny přímo ohrožuje.

I když poslanec Kováčik na vystoupení ministra průmyslu řekl, že je třeba dobře číst, pak si to lze vysvětlit pouze tak, že prováděcí vyhlášky či seznamy přiblíží zákon do stravitelné podoby formulované Senátním návrhem, pokud ne, pak jeho poznámka byla jen matením veřejnosti. Otázkou pak zůstává proč toto divadlo vůbec bylo a proč se nemluvilo o dalších souvislostech.

Proč se např. nemluví o tom, co by se stalo naprostým zákazem plateb v hotovosti. Pokud k tomu skutečně dojde, pak budou zahlceny pošty v místě sběren a pochybuji, že pak občané se slzami v očích, budou „děkovat hlavě pomazané“ která to vymyslela.

Proč se nemluví o tom, že pro mnohé firmy je to jediná možnost jak „sehnat peníze na výplaty“, a jiné formy odměn.

Proč se nikde neuvádí, že podíl zcizených materiálů se objemově a finančně pohybuje okolo 1% ( ! )z realizovaného občanského sběru šrotu. Je vůbec třeba dokazovat, že jde obecně o bagatelní položku?

Samozřejmě, tato položka má i svou druhou stránku, kterou je morální aspekt, tedy krádež, poškozování bezpečnostních systémů, majetku občanů, památek, apod.

Proč se tak nesrozumitelně mluví o tom, ČR je vázána přizpůsobovat svou legislativu právu EÚ a že byla přijata nová Směrnice o odpadech schválená Evropským Parlamentem dne 17.6.2008, která zavazuje ČR k příslušným legislativním krokům v této oblasti,

Proč se řeší platby v hotovosti zákonem o odpadech když zákon o platbách v hotovosti v souladu s právem EÚ již máme.

Kdo uhradí majitelům výkupen milionové investice do technologií, které podmiňují provoz sběren?

Měli autoři návrhu novely povědomí kolik pracovních míst bude zrušeno?

Problém vyřešíme když odstraníme příčinu. Zbývá tedy položit si otázku: „Co novela vyřešila?“. Odpověď je stručná. Nic, protože příčinou se vůbec nezabývá. Naopak, regulací dosáhne opaku, ale to ukáže čas.

Nástroje řešení jsou, a najdeme je v kompetencích orgánů činných v přestupkových a trestních řízeních, ve vymahatelnosti práva atd. Zákon o odpadech tyto nástroje suplovat nemůže. A tak je spíše zásluhou výkupen, že upozorní na možnou pravděpodobnost páchání trestného činu, ale to se nehodí a tak se tom také nemluví.

Vraťme se k zmínce o podivných náhodách, které nesporně nahrávají k tomu přijmout radikální řešení aniž by se často domyslelo co ve svých důsledcích přinesou.

Chápu, že někdo ukradne poklop kanálu apod., ale zůstává záhadou jak je možné, že na nádraží se ztratí komunikační kabel, přece na nádražích vždy platila jiná bezpečnostní pravidla než v běžném provozu, jak je možné, že se to impotentně přetřásá v Parlamentu aniž by aspoň jediný poslanec drobně špitnul o tom jak že je tedy nádraží zabezpečeno, navíc jak bylo zabezpečené staveniště, když přece ze zákona vyplývají pod sankcemi určité povinnosti. A takových otazníků by byla celá řada.

Máme nový zákon, ale je to zákon, který:

Kriminalizuje podnikání ve sběru kovového odpadu a jak zaznělo i ve vystoupeních některých poslanců a činí z podnikatelů v této oblasti spolupachatele trestné činnosti
Omezuje ústavní právo občanů ve svobodném nakládání se svým majetkem
Přenáší práva a povinnosti Policie ČR na majitele výkupen
Zřejmě bez znalosti problematiky plateb za výkup kovového odpadu zakazuje platbu v hotovosti bez ohledu na ustanovení zákona 254/2004 Sb., který Sněmovna novelizovala pouhé dva dny před přijetím novelizace zákona o odpadech, kde je jednoznačně stanovena povinnost od jaké částky musí být platby realizovány „přes účet“ a jaké jsou sankce za porušení tohoto právního předpisu
Omezením nakládání s vykoupeným kovovým odpadem na dobu 48 hodin zásadně omezuje využití prostoru výkupny odpadu, které pro mnohé výkupny bude znamenat přerušení výkupu na dobu 48 hodin a neuvádí, co se v této době má odehrát ani kdo to stanoví
V ČR existují organizace, které by se měly ozvat na obranu výkupen, ale mlčí a tak se nelze divit, že tento podivný zákon inicioval podnikatele v oblasti sběru kovového a nejen kovového šrotu k založení dnes již aktivního Sdružení výkupců druhotných surovin na obranu jejich zájmů a dobré pověsti.

V Praze 15.10.2008

Petr Miller

602 377 224

Tento článek nikdy nevyšel, redakce měla důležitější témata, viz odpověď redaktora.
 

Dobrý den,

jako článek to nejde (je mnohem delší než obvykle). Dalo by se to pojednat jako téma, názory, protinázory atak. :-)

Ale teď nás drtí spíš finanční krize plus volby.

Srdečně

Robert Dengler

[Zpět]

zpět