Politika a odpady mají k sobě blíž než si myslíme.
-
Kategorie: Články z medií
autor: Administrátor,
přečteno: 296x
Politika a odpady mají k sobě blíž, než si myslíme.
Napsat v této době do Odpadářského kukátka něco smysluplného, co by souviselo s odpady či přesněji s druhotnými surovinami dost dobře nejde. Ne že by nebylo o čem. Třeba o snaze zachránit skomírající ČD Cargo navyšováním ceny za kusové zásilky o 15 -30%, což by mohlo mít likvidační dopad na přepravu šrotu, nebo o vyhlížení nového zákona o odpadech, kde snad už, proboha, dojde k oddělení skutečných odpadů od druhotných surovin a jejich převedení pod MPO (vlastně tam asi už ne, ale pod nové super ministerstvo, které nám slibují „ekonomický logik“ a anesteziolog), což se zdá být čekáním na Godota. Na takové „drobné“ teď prostě není čas. Naši VIP nám dali novou hračku. „My lid“, volíme „našeho“ prezidenta. A protože „My lid“ jsme sportovně založení, vkládáme do toho srdce, a když neblbneme v dresu s číslem oblíbence a s klubovou šálou na krku, tak se honosíme plackou na klopě „…for prezident“. To abychom byli světoví. Tedy aspoň někteří. Kandidáti na nás shlížejí okem dobrotivým, a předhánějí se ve slibech, že ten druhý nám nemůže dát to, co nám určitě dá on. Najatí písálkové v internetových diskusích pod články jiných písálků se předhánějí v hrabání ve špíně, pletou páté přes deváté. Prý se tomu říká mediální masáž veřejného mínění. Z obrazovek a tisku se na hloupého občánka sypou doporučení údajných celebrit. Jak by mohly chybět. Svatořečení toho či onoho kandidáta senátory a poslanci nebere konce. Bosové odborů s pohřebním výrazem, neboť doba je vážná, malují apokalyptické obrázky, co se stane, když se občan rozhodne nesprávně. Je to velké divadlo, které „Lid“ potřebuje stejně jako dočasně mocní, protože aspoň na chvíli zapomene, že mu klesá životní úroveň, situace důchodců se stává kritickou, nezaměstnanost roste a o ekonomice nejlépe nemluvit. V politice dostala „na zadek“ strana, která měla být tahounem kapitalistického zázraku. Otec „zakladatel“ shlíží s povytaženým obočím a zdá se, že přece jen pozvedne halapartnu. Chudák „Lid“, ještě že má „politology“ a politické komentátory, na které se může spolehnout. Jsou ovšem mezi námi i odpadlíci, kteří nesplývají s davem a dokonce uvažují. Třeba o tom, proč je kolem volby takový mumraj, přece prezident nemá výkonnou moc, tedy již to nezvěrohodňuje sliby, protože k naplnění chybí nástroje. Debata o levicovosti nebo pravicovosti je zcestná a velmi obtížně definovatelná, zejména v našich podmínkách. A vůbec, jestli vyhraje v současné době k volebnímu vítězství rozjetý politický směr, nebylo by lepší, kdyby představitel druhého směru seděl na Hradě?
Bože, jaký to byl nádherný klid, když „sprostý lid“ neměl do tak závažného rozhodování co kecat a vše záviselo na kuchhandlech osvícených vyvolených. No, ještě pár dnů a vše se vrátí do normálních kolejí.
To bude zase odpadu!
Leden 2013
Petr Miller
