Vyhledat

 

 

Aktuality

Glosa Petra Millera


29.8.2019

Co je recyklace? Optimistická činnost, plná nadsázky, slov a nadějí. Odpadová legislativa a další.

Glosa Petra Millera

Prázdniny končí a léto se pomalu chýlí ke konci, počasí opět lámalo rekordy a  letošní „okurková“ sezona opět nebyla nudná. Politická scéna, včetně prezidenta, se poctivě starala, aby bylo veselo, neboť jen rozjařený lid nemá čas na hlouposti. Ministerstvo kultury dostalo punc nejdůležitějšího ministerstva (kdysi jsem tam pracoval pod Jandákem a Štěpánkem, kterého jsem v motolské nemocnici  uváděl do tajů, co je to být ministrem kultury, což byl u obou opravdu nezapomenutelný zážitek) ve vrcholových funkcích, a proto leccos o tom vím, a mohu prohlásit, že Hamáček, jak by řekla moje babička, o tom ví „starou belu“). Svatá Gréta na ekologické scéně ve svém naočkovaném kázání přináší světu „jedinou pravdu“, a organizátoři její spanilé jízdy doufají, že vyznavači zeleného náboženství její „učení“ budou šířit dál, v zájmu záchrany lidstva a jistých dalších zájmů, o kterých se nemluví. Bylo by to k zasmání a příjemné letní odlehčení, kdyby tato komedie nedostávala obludné rozměry. Požehnaná Gréta doplula do New Yorku a zřejmě, aby to nebyl ze samé radosti pro Američany šok, doplula časně ráno, kdy zvolala po vzoru mořeplavců: „Země! Před námi svítí světla Long Islandu a New Yorku“.

Na té plavbě není nic neobvyklého, snad jen to, že se neví, proč se plavba protáhla, ale co neobvyklé je a co mne, jako majitele velkého plavidla, který tráví velkou část roku na plavidle zajímá, že se na tuto dlouhou plavbu vydala na jachtě bez toalety, sprchy a kuchyně. Tedy tak se to v článku tvrdí. Zřejmě prošlapává cestičku idylické bezuhlíkové stopě, ovšem přece jenom některé biologické potřeby člověka neberou ohled na pomatené představy a vyžadují pravidelná a někdy i okamžitá řešení, třeba když žaludek už má toho houpání dost. To jde pak každá ekologie stranou. Nu dobrá, ale co s tímto adolescentem bude dál?  Já myslím, že nic, co by se nedalo předvídat. Dál už to bude jen o vhodně nastaveném „PR“ a kapitálu, který do tohoto projektu byl nebo bude ještě vložen. A protože zřejmě vše už funguje, jak má, můžeme se dočíst, že „Organizace spojených národů vyšle aktivistce na uvítanou 17 plachetnic, které reprezentují 17 cílů udržitelného rozvoje. Symboly těchto cílů jsou zobrazeny na plachtě každé z lodí, které budou na Thunbergovou čekat u břehů Manhattanu, kde nepochybně bude dál kráčet, pokud nebude nesena, po červeném koberci až do sídla OSN, kde se zasadí, kromě klimatických opatření, také například o konec chudoby a rovnoprávnost žen“. No vida, já, bývalý federální ministr, který měl v gesci mimo jiné sociální politiku poněkud většího státu, než je dnešní Česko, jen zírám, co všechno lze navalit na tuto nešťastnou šestnáctiletou dívku, která má zřejmě problémy sama se sebou. Ale stejně mě to nějak neštymuje, jak by řekla moje babička. Trump ohlásil odstoupení od Pařížské dohody, což se může stát nejdříve tři roky po jejím vstupu v platnost, a to nastane právě tento rok, 4. listopadu 2019, což není tak daleké datum, a proto si kladu otázku, proč takové pozdvižení na Manhattanu a v koho režii?

OSN jsem považoval za určitou jistotu a měl jsem tu čest na odnoži OSN, na fóru Mezinárodní organizace práce v Ženevě za ČSFR vystupovat, ale teď jsem na rozpacích, co si o této organizaci myslet.

Zvláštní, turbulentní svět, který se mění před očima a kdy jedinou jistotou je nejistota.

Přežít a zachovat si zdravý rozum lze tak, že si denně připomínám slova českého pana profesora, nositele nejvíce vysokoškolských titulů, které jsem kdesi zaslechl: „23 let se zabývám psychiatrií a musím říci, že je to tady samej pošuk“. Jak dalece má pravdu, ponechávám na vašem úsudku, abych nebyl označen za šiřitele poplašných zpráv, xenofoba a odsouzeníhodného člověka, stiženého předsudečnou nenávisti, o které nevím, co si pod tím mám představit, ale zřejmě se sudičkami u kolébky, jak se dívám na ministra a místopředsedu vlády Hamáčka, z jehož ministerstva tato podivnost vzešla, to asi nebude mít nic společného.

Trochu jsem odbočil od předmětu našeho podnikání, ale odpadová scéna je na tom podobně. Po dlouhých letech a s více než 3 000 zásadními připomínkami (za aktivní asistence SVDS) ze všech stran, a ne všechny byly vypořádány, se podařilo MŽP protlačit návrhy nových odpadových zákonů do Legislativní rady vlády (dále jen LRV) a teď se čeká, co na to LRV, protože to je jediné místo, které může, než to půjde do vlády, něco změnit. Jediné proto, protože jakmile návrhy doputují k zákonodárcům, bude to mít MŽP plně v rukách. Jednomyslně hlasující stroj „ANO, bude líp“, připomínající svým kolektivním 100% souzněním (kde zřejmě není místo pro vlastní názor, natož rozum), hlasování za „totáče“, se už postará, spolu s věrnými podporovateli, aby práce jejího ministra nepřišla vniveč.

Kdo by měl zájem nahlédnout jaký je stav k 30. 7. 2019 ve všech návrzích nových odpadových zákonů, může tak učinit na této adrese: https://www.mzp.cz/cz/projednavani_navrhu_ve_vlade. Zde naleznete mimo jiné info, že všechny návrhy jsou v současnosti projednávány v komisích LRV. Kliknutím na název návrhu zákona se otevře název návrhu zákona a pod ním je odkaz Úřad vlády. Po kliknutí na tento odkaz se otevře nová stránka a sice stránka aplikace ODok, na které níže v přílohách naleznete všechny potřebné informace o návrhu zákona. Doporučuji si otevřít odkaz „Návrh prováděcích právních předpisů“. Např. na stránce návrhu zákona o odpadech se o prováděcích právních předpisech dočtete na tomto odkazu: https://apps.odok.cz/attachment/-/down/KORNBEKA9UNW, kde naleznete stávající platné prováděcí právní předpisy a navrhované v tézích. Mimochodem, že je to nedostatečná informace a že prováděcích právních předpisů bude více, o tom snad nikdo nepochybuje. Nám nezbývá, než čekat s čím MŽP dále opentlí stávající návrh zákona, pokud projde přes LRV. Ovšem to také neznamená, že vše poslušně přijmeme a pokud nám to nebude vyhovovat, a bude to brzdou pro naše podnikání nebo zbytečnou šikanou, tak že se hlasitě neozveme.

Mimochodem, opět jsem zaznamenal dne 25. srpna 2019 na iDNES článek „Odpadková revoluce. Kdo nebude třídit, zaplatí o dost víc než dnes“. Sice nevím, podle čeho odpadové problematiky znalý novinář usoudil, kde jako by ta revoluce měla být, a tak jen opět přispěl dalšími nepřesnostmi do mediálního, už tak nepřehledného, guláše.

 „V zákoně jsou další novinky. Sběrny budou pod kamerami, aby tam už nikdo nevozil víka od kanálů. Radnice bude moci snadněji zlikvidovat odpad načerno navezený do hal, který je teď problémem.“

Tady se musím zastat ministra Brabce, protože vím, že by nikdy takovou blbost neřekl, ale zřejmě je to novinářsky zajímavé a tak víka od kanálů budou strašit ještě řadu let i když už budou všechna nahrazena plastovými víky a zřejmě onen senátor, který se z božího dopuštění stal dokonce hejtmanem a který se proslavil větou, pronesenou na půdě parlamentu, že procházel obcí a všechny víka byla na svém místě, z čehož usoudil, že zřejmě do kanálu nikdo nespadl, bude dále šířit svá originální moudra na adresu výkupen a téma si jistě najde. A možná, že to budou právě zmíněné haly, jen opravdu, ale opravdu nevím, nevím, jakéže by to měly být haly a kde se jaksi nacházejí, do kterých putuje, jak výše zmíněný článek uvádí, problémový odpad, načerno tam umísťovaný a pokud se tak opravdu děje, nevím, jak tomu zabrání kamery. Možná, že by prospělo, protože každý odpad má své klasifikační číslo, kdyby redaktor doplnil, o jaký odpad jde. Pokud laskavému čtenáři, který má sílu jeho povídání číst jen sdělí, že se jedné o problémový odpad, pak by měl vědět, nebo si aspoň někde přečíst, že problémový odpad je každý odpad, tedy i jeho vlastní, včetně jeho uhlíkové stopy. Zřejmě se jedná o info, podobné těm, které ještě před nedávnou dobou šířil SMO o počtu výkupen, zejména „černých“ a jejich nelegální noční činnosti, kdy ke kritice, neboť společenská objednávka si to žádala, se přidávaly s totální neznalostí problematiky takové šajby jako předseda vlády nebo prezident. Ale je to aspoň něco, co se může servírovat neznalému čtenáři. Nakonec pamatuji i volební program kdysi nejmocnější strany, která se dostala na dno zájmu, a tak přibrala do svého volebního programu i boj s „magnety“ jako svou prioritu. V závěru článku je tato citace: „Byl bych rád, kdyby už to bylo. Odpadový zákon u nás chybí už asi 10 let,“ uvedl Bedřich Moldan z Univerzity Karlovy. No, Bedřicha znám 30 let a kromě toho, že se mýlí (neboť nejen nový, ale hlavně modernější zákon o odpadech, což opět nový návrh není, tady chybí více než 10 let a bude chybět i nadále“), se nemění, neboť kdo je jednou zelený, je tím stigmatem poznamenán i kdyby čert na koze jezdil.

Nicméně mne napadá, že než cvokařit s limity, co se má či musí recyklovat a do jakého data, neboť tak pravila Komise EU, jestli bychom nejdříve neměli mít disponibilní technologie, na jejich základě vybudované recyklační kapacity a samozřejmě k nim přiřazené kvalifikované pracovní síly. Navedl mne k tomu další článek: Viz tento odkaz: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/recyklace-spalovani-odpady-ekologie.A190702_486856_ekonomika_rts

V Evropě bude třeba sto nových spaloven, jak prý řekl odpadářský monarcha Boursier ze SUEZu a dodal, „V Evropě už dnes třídíme mnohem víc odpadu, než můžeme zrecyklovat.“  Ale to pak znamená, že problém nestojí tak, jestli málo nebo hodně třídíme pro recyklaci, ale tak, jestli je to třídění efektivní, jinými slovy, jestli to, co vytřídíme opravdu zrecyklujeme, přesněji můžeme zrecyklovat, tedy navrátit do kruhové ekonomiky. Zdá se však, že co pracně a nákladně roztřídíme, stejně dáme na hromadu a spálíme, ve té horší variantě zahrabeme.

Skládkaři dostávají „na frak“ a spalovny dostávají zelenou. Příliš mnoho třídíme a nemáme kde to zrecyklovat. Že také není kvalifikovaná pracovní síla, která by to provedla, o tom se skromně mlčí.  Že existuje jakési nařízení EU č. 333 se opomíjí. Ovšem to se nemůže hodit do krámu vyznavačů „CE“, ale jedno je nutné jim přiznat.

To, co hlásají, je opravdu kruhová ekonomika, ale začarovaná.

Péče o životní prostředí se stalo prioritou a zdravé uvažování o ekonomických dopadech se dostává na druhou kolej. Blouznění o elektromobilech a solární energetice, zákazu uhelných elektráren a jiné podobné fantasmagorie, ve kterých poručíme větru, dešti, jsou poněkud předčasné, ale na druhou stranu jsou provázeny veselými historkami, které by se bez blouznivých vizionářů asi neobjevily. K nim nepochybně patří veselá historka, když se v poslanecké sněmovně řešilo „prdění krav“. Ministr se tohoto prekérního problému zhostil vtipně. Uhlíková stopa však není u každého stejná, tím myslím i u člověka, a tak třeba dánský ministr životního prostředí by si musel zoufat, protože jak je to u prasat, kterých má Dánsko se svými necelými 6 mio obyvateli 5 x více než obyvatel. Kdo byl na vojně, jistě si pamatuje na fakt, že někteří jedinci dokázali produkovat metan celý večer. Opravdu nevím, jak je to u „zelených“, tam to bude zřejmě nějak jinak, ale dočetl jsem se, že některé ženy to tak nechtějí nechat a budou za lepší životní prostředí s menší nebo žádnou uhlíkovou stopou bojovat, třeba tak, že nebudou rodit děti. Myslím si, že to nepotřebuje komentář, spíše vhodnou klinickou péči.

Nedávno mne oslovila redaktorka časopisu Odpady, s dotazem, jak nahlížím na recyklaci. Zprostředkoval jsem odpověď pro tento časopis od generálního tajemníka federace EuRIC, Emmanuela Katrakise, na kterou jsem byl sám zvědav, protože i když SVDS je členem této největší recyklační federace, jsem na rozpacích z toho, co slyším, jestli naše podnikatelská činnost je recyklační činností, neboť debata kolem bodu a míry recyklace se stává nesrozumitelnou. Co odpověděl si můžete přečíst v časopisu Odpady.

A mně nezbývalo než odpovědět, že recyklace je optimistická činnost, plná nadsázky, slov a nadějí.

Myslím, že odpadáři, tedy ti, kteří se v segmentu druhotných surovin opravdu pohybují, to vidí jinak, než ti za zeleným stolem, a pokud je v tuto dobu něco zajímá prioritně, pak je to situace na trhu s ocelí a cena této komodity a dalších kovů, protože od ní se odvíjí i cena kovového a nekovového šrotu. Samozřejmě, že je důležité pro podnikání v tomto segmentu, jak je nastavená legislativa, (ale ona nemůže být nastavena jako devastující, protože i přes některé výstřelky si v zájmu sebezáchovy úředníci uvědomují, že je výkupny živí) a musí dávat jistotu pro investice, které jsou vyžadovány stále četnější a hlavně nákladnější. Bohužel, tomu současná cenová politika nepřeje, a tak některé provozy jedou na hraně rentability.

Ale o tom v další glose.

Slapy - Ždáň, 29.8.2019

Petr Miller,

 

 

 

 

 

.

 

Inzerce - nabídka

MISTRA s.r.o. - Výroba strojů pro zpracování kovového odpadu

Firma MISTRA s.r.o., se zabývá výrobou strojů pro zpracování kovového odpadu. V ...

celý článek


 

Plné pneumatiky Trelleborg Excavator

Plné pneumatiky Trelleborg Excavator byly navrženy zejména pro využití v oblasti ...

celý článek


 

Dva náměty jak lze výrazně ušetřit

Vedoucí projektů SVDS představuje dva náměty

celý článek


 
Inzerce - poptávka

Hledáme pronájem nemovitosti, případně odkup

Provozovna k nakládání s odpady (sběrna,vrakoviště)v lokalitě Praha, Praha - Západ nebo ...

celý článek


 

Naši kolegové z HOSZ se dali na PET lahve

Firma v Maďarsku hledá dodavatele PET lahví v množství 500 -1 500 tun za měsíc

celý článek


 
EuRIC
EFR
EFR
 
 

© Web4ce s.r.o. 2015 | Provozováno na CMS E4E | Mapa webu

Vyhledat