Vyhledat

 

 

Aktuality

SVDS nejen protestuje, ale ukazuje i cestu


15.1.2015

Informace Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin k regulaci odkládání (výkupu) kovů prostřednictvím obecně závazných vyhlášek obcí(dále jen „OZV“)a aktuálnímu právnímu rámci této podnikatelské činnosti obecně, včetně bezhotovostních plateb

         

Žádost Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin, z.s. o uveřejnění odpovědi podle příslušných ustanovení zákona č. 46/2000 Sb., tiskového zákona

 

Vážení,

Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin, IČ: 22728210, sídlo: č.p. 50, 262 31 Lazsko, korespondenční adresa: Libáňská 2334/2, PSČ: 193 00  Praha 9, spolku zapsaného ve spolkovém rejstříku MS v Praze, oddíl L, vložka 19252 (dále jen „SVDS“) se obrací na všechna regionální i celostátní média v reakci na sdělení (články) a reportáže uveřejněné v období od 1. 1. 2015 týkající se výkupu a zpracování druhotných surovin na území České republiky.

SVDS je početně, obratem a významem, největším spolkem v oblasti výkupu a zpracování druhotných surovin na území České republiky. Základnu tvoří téměř 70 členů, právnických a fyzických podnikajících osob, jejichž společný obrat ročně přesahuje 16 miliard Kč.

A právě z toho důvodu považuje SVDS za potřebné zaujmout stanovisko k řadě zavádějících informací, které se objevily v médiích s počátkem nového roku, a týkajících se zejména buď úplného zákazu výkupu odpadových kovů od fyzických osob, který údajně plyne z některých OZV, namátkově např. v Bohumíně, Karviné, Havířově, Orlové, Chomutově a jinde, nebo povinnosti vykupovat kovy pouze bezhotovostní formou.

Důkazem zjevné zmatečnosti, v jaké se celé odvětví výkupu a zpracování druhotných surovin s počátkem nového roku ocitlo, je pak zejména sdělení (článek) uveřejněný dne 8. 1. 2015 ve 14:07 na zpravodajském serveru ČTK – ceskenoviny.cz pod názvem „Od března se zřejmě kovy nebudou vykupovat „za hotové“[1], který byl převzat bez dalšího (jakékoliv korekce) řadou médií.

I SVDS si uvědomuje, že právní úpravanejen výkupu odpadových kovů, ale obecně systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů[2] jako takových, je značně nepřehledná, nesrozumitelná, výkladově nejasná až problematická, což je způsobeno zejména dá se říci až „legislativní smrští“ na poli odpadové legislativy, která je mnohdy přijímána „překotně“ s cílem řešit mnohdy jen řadu dílčích až marginálních aspektů, a není přijímána systematicky a provázaně na řadu dalších právních předpisů.

Tento stav však NEMŮŽE A NESMÍ být ke škodě významného průmyslového odvětví výkupu a zpracování druhotných surovin, a zejména a hlavně všech občanů České republiky.

SVDStaké považuje za samozřejmé, že natolik závažná skutková sdělení, kterými jistě jsou informace o platnosti / neplatnosti právních předpisů, o zákazech, které mají obsahovat včetně případných sankcí, která jsou zjevně způsobilá výrazným a možná nevratným způsobem poškodit jak všechny subjekty podnikající v odvětví výkupu a zpracování druhotných surovin, tak HLAVNĚ samotné občany, mají být předkládána pouze tehdy, je – li jejich výklad nepochybný a v komplexním pojetí.

SVDS uvádí, že dle jeho názoru:

a)       NENÍ PRAVDOU, že by od 1. 1. 2015 jakýkoliv právní předpis (ať již zákon, vyhláška, nařízení, OZV či jiný) nařizoval/přikazoval výkup odpadových kovů (případně jiné druhotné suroviny) bezhotovostní formou, když platí, že je možné provádět výkup druhotných surovin za úplatu tzv. „v hotovosti“.

b)       NENÍ PRAVDOU, že by obce prostřednictvím OZV jakýmkoliv způsobem zakazovaly lidem prodávat odpadové kovy (šroty) či jiné druhotné suroviny v tzv. komerčních sběrnách, resp. nařizovaly, že jediným možným místem, kde a jak odpadový kov (šrot) odevzdat, je místo určené a případně přímo provozované obcí.

NADÁLE ZŮSTÁVÁ ZACHOVÁNA MOŽNOST VÝKUPU odpadových kovů (šrotu) či jiných druhotných surovin JAKO LEGÁLNÍ A LEGITIMNÍa stejně tak je legální a legitimní jejich předávání osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu za podmínek stanovených zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, a to jak v případě, že se bude jednat o tříděnou složku komunálního odpadu tak i v případě, že se bude jednat o odpadové kovy nespadající v rámci Katalogu odpadů mezi odpad komunální.

c)       NENÍ PRAVDOU, že by bylo možno kohokoliv penalizovat(pokutovat) za to, že doveze a odevzdá odpadový kov (šrot) či jinou druhotnou surovinu v tzv. komerční sběrně, a to ani provozovatele výkupny, tak ani toho, kdo odpadový kov (šrot) do výkupny dovezl.

SVDS tímto žádá uveřejnění odpovědi podle § 10 zákona č. 46/2000 Sb., tiskového zákona, neboť jméno a dobrá pověst jeho členů – právnických osob, byla dotčena NEPRAVDIVÝM skutkovým tvrzením, jak výše uvedeno a jak je uvedeno SVDS na pravou míru.

Žádost o zveřejnění odpovědi není snahou média a samotné autory článků a reportáží jakkoliv dehonestovat nebo zpochybňovat jejich práci.Tím spíše ne při vědomí, o jak složité problematice informují. Je spíše poukázáním na fakt, že je třeba k problematice přistupovat komplexně, erudovaně a dříve, než dojde ke zveřejnění jakýchkoliv informací, zjistit názory a stanoviska z různých zdrojů.

Text odpovědi k uveřejnění podle příslušných ustanovení zákona č. 46/2000 Sb., tiskového zákona:

„Obecně závazné vyhlášky přijaté některými obcemi v roce 2014 – např. v Bohumíně, Karviné, Havířově, Orlové, Chomutově a jinde – nezakazují prodávat odpadové kovy (šrot) či jiné druhotné suroviny v tzv. komerčních sběrnách. Úpravou těchto obecně závazných vyhlášek příslušné obce ve své podstatě jen předešly úpravu zákona o odpadech, který od 1. 1. 2015 ve svém ustanovení § 17 odst. 2, resp. odst. 3 mimo jiné jasně říká, že: Obec ve své samostatné působnosti stanoví obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadůvznikajících na jejím katastrálním území. Obec je povinna zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného fyzickými nepodnikajícími osobami na jejím katastrálním území. Obec je povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu, minimálně nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů.Ministerstvo může stanovit vyhláškou podrobnosti rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů.“ Předmětnou právní úpravu totiž měla Česká republika povinnost přijmout právě nejpozději od 1. 1. 2015 v souladu s předpisy EU. Stav, kdy obec – v souladu se zákonem o odpadech a příslušnými směrnicemi EU – určí místo nebo místa (sběrný dvůr, systém velkoobjemových kontejnerů apod.), kde mohou občané obce odpadový kov (šrot) odevzdat, neznamená, že občané nemohou odpadový kov (šrot) odevzdat jinde a jiným způsob, pokud je takový způsob v souladu se zákonem o odpadech. Z toho důvodu není ani možné kohokoliv penalizovat (pokutovat) za to, že doveze a odevzdá odpadový kov (šrot) či jinou druhotnou surovinu v tzv. komerční sběrně, tedy ani provozovatele výkupny, tak ani toho, kdo odpadový kov (šrot) do výkupny dovezl.“

SVDS nezpochybňovalo a nezpochybňuje problémy, které řada obcí řeší v souvislosti s krádežemi kovů a jiných druhotných surovin. Na druhou stranu odmítá, aby bylo celé jedno průmyslové odvětví s bohatou historií a tradicí, v němž nachází uplatnění tisíce občanů a jehož obrat činí téměř dvě desítky miliard korun ročně, soustavně „atakováno“ a „konfrontováno“ v pravidelných cyklech v zásadě s jedním jediným argumentem, že „v obcích se ztrácejí kanály, poklopy a dopravní značky“, ale už nebyla předkládána žádná relevantní data typu v jaké obci a kolik evidují případů odcizení právě jen tohoto typu obecního majetku, jaká je skutečná hodnota takto odcizeného majetku a nikoliv pouze odhady, jaké už dnes existují možnosti na straně obcí i orgánů veřejné správy takovou činnost postihovat, kolik v které obci bylo investováno do kamerových systémů, které mají právě takovýto druh kriminální činnosti primárně v reálném čase odhalovat a strážníkům obecní policie umožnit efektivně řešit ještě dříve, než vůbec nějaká škoda vznikne apod.

SVDS opakovaně připomíná své „desatero“,[3]jehož prvním bodem je, že: „Nepodporujeme kriminalitu, nevykupujeme materiály pocházející z trestné činnosti.“

SVDS konstatuje, žeod přijetí zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, potažmo Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, se výrazně mění ve společnosti nejen v České republice, ale celosvětově a to zejména díky technickému a technologickému pokroku a růstu ekonomik „třetího světa“ nazírání a vnímání předmětů a látek jako odpadů a to směrem k „surovinovému“ pojetí.

A v souvislosti s tím SVDS nezbývá než JASNĚ DEKLAROVAT, že kov, a to i odpadový, je surovinou, je majetkem a každému občanovi České republiky, který ho vlastní, stejně jako tomu je ve všech zemích Evropy, je a musí být zachována možnost ho zpeněžit za tržní cenu. Jakýkoliv jiný přístup a/nebo snahy nelze vnímat jinak, než jako vyvlastnění. Ano, vyvlastnění v demokratickém právním státě možné je, vždy však pouze jako poslední možnost, na základě zákona a za náhradu. Česká republika je přece demokratickým právním státem.

Má – li dojít k porovnání a „hře“ čísel, a zůstaneme – li, prozatím, pouze u odhadů, lze pravděpodobně předpokládat, že v ročním úhrnu je třeba uvažovat o náhradě u desítek, spíše však stovek tisíc občanů České republiky, v řádech miliard korun. Pravidelně, každý rok.Občanů, kteří se hlásí ke svému majetku, kteří chtějí svobodně rozhodovat o tom, kdy a jak s ním naloží. Ano, možnás ním naloží tak, že ho – dobrovolně a svobodně – odevzdají v systému třídění a sběru komunálního odpadu nebo ho rovnou předají obci. Zdarma. Nebos ním naloží tak, že ho– dobrovolně a svobodně – prodají za tržní cenu, cenu, kterou jejich majetek má a kterou legitimně očekávají. SVDS se ptá: „Je to dobře nebo špatně“?

Občané očekávají primárně možnost svobodné volby a spravedlivého přístupu od těch, které ve svobodných volbách zvolili za své reprezentanty. Nechtějí a také samozřejmě nemají ve svém důsledku nést dopady a důsledky toho, že jistá – sice nikoliv zcela marginální – ale rozhodně ne početná skupina občanů v porovnání s poctivými a zákony dodržujícími občany České republiky, páchá trestnou činnost.Lze to celkem dobře přirovnat např. k tomu, že ačkoliv hodnota na území České republiky odcizených motorových vozidel v kalendářním roce činí cca. 1,2 – 1,5 miliardy korun českých, nikdo nezakazuje obecně motorová vozidla používat, nikdo nestanoví povinnost vlastnit zabezpečené parkovací stání nebo ojetá vozidla předat bezplatně obci, apod. Nebo k případu škod v prostředcích MHD, které čítají minimálně stovky milionů korun českých, jízdy tzv. „na černo“ v to nepočítaje. Ani zde nepřipadá v úvahu např. zvýšení jízdného násobně jen proto, aby poctiví občané „pokryli“ škody vzniklé jednotlivým dopravním podnikům v důsledku toho, že marginální část spoluobčanů jízdné naopak neplatí nebo svévolně poškozuje dopravní prostředky.

A nezůstává jen u toho. Jak již řečeno, výkup a zpracování druhotných surovin, je významným průmyslovým odvětvím s dlouhou tradicí. Za dobu jeho fungování v prostředí a podmínkách tržní ekonomiky tisíce podnikatelů (OSVČ i firem) investovalo řádově desítky miliard korun do rozvoje svého podnikání a vytvořilo desetitisíce pracovních míst. Řada projektů je spolufinancována z fondů EU.

Otázky, které tak OZV částečně otevřely, zjevně nejsou ani zdaleka problémem obecní normotvorby, a nemají být na úrovni OZV vůbec řešeny, protože mají natolik zásadní celospolečenský a vlastně nadnárodní charakter, že jejich řešení je dnes již spíše otázkou předpisů na komunitární úrovni a zákonů na úrovni národních států.

A odpověď na jaké zásadní otázky že musí Evropa a Česká republika nevyjímaje hledat odpovědi?

„Co je a co není odpad? Kdy se předmět nebo látka odpadem stává? Kdy naopak to, co bylo v nějaký okamžik odpadem, odpadem přestává být? Je odpad majetkem? Jakou míru a způsob ochrany vlastnického práva k němu lze zvolit? Jakou míru naprosto svobodného rozhodování občana „co s ním, kam s ním“ je možné v konzumní společnosti ještě akceptovat?“

SVDS je otevřeno ke komunikaci s médii na celostátní i regionální úrovni, připraveno poskytnout odborná stanoviska a vyjádření k problematice výkupu a zpracování druhotných surovin, právě s cílem informovat jak samotná média, tak hlavně občany České republiky o této problematice komplexně, v souvislostech.

 

Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin



[1]http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/od-brezna-se-zrejme-kovy-nebudou-vykupovat-za-hotove/1166503

[2]Ponechme nyní stranou značně odbornou polemiku, zda je kov, resp. kovový šrot stále ještě vůbec odpadem, kdy se případně stává odpadem komunálním apod.

[3]http://www.svds.cz/cz/uvod/desatero.html

 

Inzerce - nabídka

CODET trade s.r.o. - špičková třídící technika.

Neuenhauser technika pro životní prostředí Stroje pro zpracování šrotu drtiče ...

celý článek


 

MISTRA s.r.o. - Výroba strojů pro zpracování kovového odpadu

Firma MISTRA s.r.o., se zabývá výrobou strojů pro zpracování kovového odpadu. V ...

celý článek


 

Plné pneumatiky Trelleborg Excavator

Plné pneumatiky Trelleborg Excavator byly navrženy zejména pro využití v oblasti ...

celý článek


 

Dva náměty jak lze výrazně ušetřit

Vedoucí projektů SVDS představuje dva náměty

celý článek


 
Inzerce - poptávka
EuRIC
EFR
EFR
 
 

© Web4ce s.r.o. 2015 | Provozováno na CMS E4E | Mapa webu

Vyhledat