Rvačka o kovový šrot

- Kategorie: Jak to vidíme my
autor: Administrátor, přečteno: 165x

Poznámka k diskusím na www.svds.cz

V poslední době se na našich www stránkách otevírá diskuse, která reaguje na informace některých medií v souvislosti s iniciativou poslankyně Řápkové a dalších členů ODS, umožnit obcím na jejich území vyhláškou omezit či zakázat výkup druhotných surovin.

Zástupci některých firem, členů Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin, se poptali na Krajském úřadu Jihomoravského kraje, jak by se dívali na skutečnost, kdy by předložená novela začala platit a obec by využila svého práva obecně závaznou vyhláškou výkup zakázat.

Odpověď:Zákaz pro výkup by se automaticky vztáhl i na výkup od právnických osob!!!!! Odůvodnění: Provozní řád se vydává na "sběr a výkup" obecně a zákon nijak nerozlišuje, jestli od fyzických nebo právnických osob.

Jak někteří vyhodnotili, jednalo by se o rychlou smrt prakticky pro všechny.

Zkusme se však podívat na info KÚ JM z jiné strany. "Rychlá smrt" je nepochybně dramatický výraz, ale "rychlá smrt" pro koho? Pokud by vyhláška nabyla platnosti, pokud vůbec spatří světlo světa, nastala by "rychlá smrt" nejen pro výkupny, ale i pro hutě a průmysl výroby oceli vůbec. To se samozřejmě stát nemůže, ale jak to udělat, aby se chod průmyslu nezastavil? Uvědomme si, že na jedné tuně vyrobeného železa se podílí cca 47% železného šrotu a stejné, či velmi podobné je to při výrobě barevných kovů. Vzhledem k našim, prakticky již vyčerpaným přírodním zdrojům, šrot se podílí na výrobě oceli a barevných kovů stále větším procentem, SMO ČR, byť za přispění paní Řápkové a spol., nemůže v tak krátké době vybudovat funkční systém sběru a zpracování železných a neželezných kovů pro hutě a sběrnými dvory pokrýt celou republiku. O kvalifikované pracovní síle a nutném technologickém vybavení ani nemluvě. I kdyby SMO ČR chtěl využít 18 měsíční dobu k přípravě, pak nemá to podstatné a tím jsou peníze. Obce již dnes melou "z posledního" a pokud se domnívají, že stát pomůže, tak se utápí v iluzích. Domnívají se, že když se začnou spojovat, tak ušetří. Dnes se skloňuje ISNO a integrované systémy vůbec ve všech pádech, aniž by někdo viděl nějakou studii proveditelnosti nebo aspoň rámcovou úvahu o nákladech případné realizace. To, co se dnes návrhem některých poslanců ODS veřejnosti předkládá je typický poslanecký produkt. Nápad, kterým ohromí (pokud vůbec někoho), a vy, ostatní, se starejte o realizaci. My, poslanci, se pak přijdeme vyfotografovat, velkoryse přijmeme vaše díky, a pokud čas dovolí, ještě přestříhneme červenou pentli.

Je to sice k pousmání, ale o tom je také politika. Nechme „politiky“, ať si ještě nějakou chvíli hrají, než budou zvoleni jiní a vraťme se k tomu, co je důležité, tedy k počáteční úvaze proveditelnosti. Nevěřím, že by zmiňované studie neexistovaly, že nebudou z poslanecké dílny, to snad ani nikdo nečeká, ale z dílny subjektu nebo subjektů, které v dané oblasti podnikají.

V poslední době mne pronásleduje myšlenka, které se nemohu zbavit. Proč by obce budovaly na své náklady sběrné dvory, schopné zpracovat téměř 4 miliony tun kovového odpadu když je zde zaběhlá společnost, která sice není česká, ale operuje na Slovensku, v jiných státech a v Česku je rozlezlá prakticky ve všech okresech. Čerpá dotace na zvelebení svých provozů a z nadcházejících poslaneckých výmyslů očividně obavy nemá, protože dokonce objíždí stávající výkupny a jedná o jejich odkoupení. Není to divné? Protože za vším hledejme peníze není zatím zřejmé, jakým způsobem by se dělil zisk, ale určitý příklad můžeme najít v kolektivních systémech. Zkusme se nad tím zamyslet a tuto myšlenku dotáhnout. Ovšem nemusí to být ani tento scénář. Dnes se z odpadů a recyklace stává "big business", a tak se můžeme dočkat zcela jiných překvapení.

A co my?

Především neztrácejme hlavu z kdejakého poslaneckého popleteného nápadu, ale proti stavme kvalifikované věcné argumenty a jděme s nimi vstříc k veřejnosti. Snažme se být větší a silnější, aby náš hlas a naše názory nebylo možné odmítnout mávnutím ruky. Oněch pár článků, které se snaží po delší době opět dostat na první příčky informovanosti obyvatelstva problematiku výkupu kovových odpadů, jehož řešení je plně v rukou státu, berme jako hloupý a bláhový pokus drobnostmi zastřít mnohem větší problémy, na jejichž řešení tento stát nemá.

V Praze 27. 5. 2013

Petr Miller

výkonný tajemník SVDS

zpět