Vyhledat

 

Aktuality

16. shromáždění SVDS 


4.8.2020

Volba nového výboru, odpadové zákony .....

Výbor Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin, z.s., svolává 16. shromáždění svých členů do Prahy, v úterý dne 13. 10. 2020 od 11. do 17. hodin.

Z programu, který bude dále upravován vyjímám dva důležité body:

Volba nového výboru SVDS

Nová odpadová legislativa  

Ukončení členství v EuRIC

Žádám všechny členy SVDS, aby si na tuto důležitou akci rezervovali čas. 

 

Pozvánku naleznete zde

Petr Miller

předseda SVDS

 



Humoreska v podání garančního výboru pro životní prostředí 


30.6.2020

Dne 24.6. 2020 byly/nebyly projednány pozměňovací návrhy ke třem návrhům odpadových zákonů a doporučení poslanecké sněmovně pro třetí čtení

V atmosféře ANOlibého rozmaru pod taktovkou MŽP, po vypořádání se s procedurou, kdy nejen pro posluchače, ale i místy pro některé poslance, bylo prakticky nemožné sledovat o čem a jak se bude hlasovat, garanční výbor pod taktovkou poslanců za stranu, která slibuje že opravdu "ANO, bude líp", předvedl neuvěřitelné audio představení, zejména u VUŽ, o tom, co vše je možné a hlasovací stroj poslanců za "ANO" všechny přesvědčil, že nemáme mít obavu, "ANO, opravdu bude líp".  

Mohu zaujmout stanovisko jen k tomu, co jsem slyšel z audio záznamu a škoda, že nebyla možnost také to vidět, protože to by umožnilo si udělat kompletní obrázek a tak jsem si vypujčil hodnocení přímého účastníka, poslance Elfmarka, ale stejně velmi důrazně doporučuji, i když je to nadlidský výkon, pozorně si audio záznam vyslechněte. I tak se tvoří zákony. 

Poslanec Elfmark

Abyste si udělali obrázek, jak výbor probíhal, velmi doporučuji poslechnout si zvukový záznam. Ale pozor, je to jen pro silné povahy! To co se včera odehrávalo a jak k celé věci přistupují poslanci za ANO, mě dost zklamalo. Zrychlené jednání celého procesu, předem nachystané z MŽP ač doporučené hlasovací procedury zpravodajů, sjednocení hlasování a to tak, že jsme se nemohli vyjádřit k bodům, kde máme rozdílná stanoviska, komentáře některých poslanců ANO šly dost za hranu běžného a to vše za jejich smíchu a posměšků, včetně paní politicky zvolené náměstkyně Peštové (ANO).  ZDE je záznam:  https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&ido=1317&td=22&cu=29

Na výboru byly projednány pozměňovací návrhy ke třem ze čtyř tisků tzv. oběhového balíčku (ST 676 Odpady, ST 677 VUŽ a ST 678 normy). Výbor nepodpořil dřívější konec skládkování ani mnohé další návrhy, směřující k oběhovému hospodářství. Za pozitivní se dá považovat pouze to, že vydal kladné stanovisko ke dvěma pirátským pozměňovacím návrhům – začlenění do zákona chemické recyklace metodou solvolýzy a zařazení výrobců buničiny mezi zařízení, která nepotřebují povolení k provozu.

„Bylo vidět, že poslanci za ANO nemají chuť problematiku řešit a chtěli by mít vše co nejrychleji schváleno. Síla většiny se projevila a mnohé naše návrhy, které dle mého posouvají oběhové hospodářství do 21. století, nedostaly šanci. Počkáme tedy na třetí čtení, jak rozhodnou poslanci. Budu se snažit s nimi co nejvíce mluvit a shánět pro naše návrhy podporu. Jedná se o tak důležitý zákon, že není možné jej projednávat způsobem, jaký dnes zvolili koaliční poslanci,” uvedl pirátský poslanec František Elfmark.

 

Vožil
Petr Miller
Předseda SVDS

 

 

 



Návrhy nových odpadových zákonů dnes v Hospodářském výboru 


10.6.2020

Schůzi výboru můžete sledovat "on- line"

Dnes v 10 hod. bude Hospodářský výbor na své 42. schůzi projednávat návrhy nových odpadových zákonů, viz příloha - pozvánka: zde.

Průběh projednávání můžete sledovat „on – line“ na tomto odkazu

https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=28

Výsledek a usnesení jednání HV budou důležité pro druhé čtení všech návrhů nových odpadových zákonů na plénu sněmovny.

Včera SVDS odeslal, v souvislosti s dnešním jednáním, Hospodářskému výboru tuto informaci:

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

dovolte mi, abych Vás informoval o závažném nedostatku, který se týká projednávaného Vládního návrhu zákona o odpadech - sněmovní tisk 676 (dále jen „Zákon o odpadech“).

Ministerstvo životního prostředí neprovedlo povinnou notifikaci zákona vůči Evropské komisi. Neprovedení notifikace přitom má za následek neplatnost předpisu (bez ohledu na jeho schválení Parlamentem ČR), povinnost nahradit škody vzniklé touto neplatností (vč. zmařených investic) a zahájení řízení ze strany EK.

To, že Zákon o odpadech spadá do notifikační povinnosti je nepochybné a zároveň to vyplývá z přiložené právní analýzy. Zákon o odpadech totiž je technický předpis ve smyslu české i evropské legislativy. To vyplývá z následujících faktů:

  1. Zákon o odpadech v § 3 odst. 4 písm. a) uvádí, že:

„Při uplatňování hierarchie odpadového hospodářství se zohlední celý životní cyklus výrobků a materiálů, zejména s ohledem na snižování vlivů nakládání s odpady na životní prostředí a zdraví lidí.“;

  1. Zákon o odpadech definuje pojem odpad následovně:

„Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit.“ (§ 4 odst. 1). To znamená, že každý výrobek se dříve či později stane odpadem. Zákon o odpadech se pak vztahuje na všechny výrobky, kterých se vlastník zbavuje a které nespadají pod ustanovení zákona o výrobcích s ukončenou životností, nebo zákona o obalech; a

  1. Zákon o odpadech definuje konkrétní postupy a kritéria v rámci kterých se výrobek stává odpadem a zároveň nastavuje kritéria pro vedlejší produkty a výrobky z odpadu (např. § 9 odst. (4) a (7); § 34 odst. (3); § 60 odst. (2)).

 

Tvrzení Ministerstva životního prostředí o tom, že v důsledku vyjmutí výrobků s ukončenou životností z působnosti Zákona o odpadech odpadá povinnost notifikace tohoto předpisu, nemůže obstát ve světle vyjádření českého Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, který má za to, že notifikační povinnosti podléhá i takový předpis, který na první pohled jako technický příliš nepůsobí. Příkladem může být např. přijetí Pražských stavebních předpisů, které jsou prováděcím předpisem k zákonu č. 183/2006 Sb., stavebnímu zákonu. Podle Úřadu se v případě tohoto prováděcího předpisu jedná o technický předpis podléhající notifikaci, jelikož „Každá stavba je složena z celé řady výrobků, o jejichž zabudování rozhodují subjekty zainteresované ve stavebním procesu, například projektant nebo zhotovitel“.

 

Nehledě na výše uvedené, povinnosti notifikace vyplývá i z ustálené praxe jednotlivých členských zemí, které běžně notifikují své zákony o odpadech. V databázi Evropské komise TRIS lze dohledat notifikace např. slovenského, polského, maďarského, finského,irského,dánského,estonského či rakouských návrhů zákona o odpadech. Dokonce i samotné Ministerstvo životního prostředí notifikovalo i návrhy některých prováděcích vyhlášek k současnému zákonu o odpadech. (např. novelu zákona o odpadech z roku 2009, nebo návrh vyhlášky č. 130/2019 Sb., o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem).

Považuji proto za vhodné a nanejvýš důležité vyzvat Ministerstvo životního prostředí k odeslání notifikace Zákona o odpadech Evropské Komisi a to dle notifikačních pravidel, tj. ještě před projednáním předpisu v Poslanecké sněmovně.

S pozdravem

Petr Miller

Předseda Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin, z.s.

Příloha" Sdělení advokátní kanceláře  zde

 



Proč se stále diskutuje o povinné certifikaci elektroodpadu?? 


8.6.2020

Protože se stále neříká pravda. Otázkou je "PROČ". Že by poslankyně Fialová (ANO) věděla, nebo jen plácla něco o čem nemá ani potuchy??? To ovšem otevírá další legitimní otázku:"Cui bono"?

Povinná certifikace zařízení na zpracování elektroodpadu se dostala do povědomí široké odborné veřejnosti díky projednávání nového balíčku odpadových zákonů v Poslanecké sněmovně.  Poslankyně Fialová (ANO), nepochybně puzena konat dobro, jak jinak, když má být líp, a bez ohledu na důsledky úžasného nápadu, kterým byla shůry osvícena, na jednání Výboru pro životní prostředí představila a s pomocí hlasovacího stroje stájových kolegů následně prosadila pozměňovací návrh, který se navzdory odbornému názoru zpracovatelského průmyslu i závěru studie Evropské komise, snaží do zákona implementovat povinnost certifikace zpracovatelů elektroodpadu dle technických standardů. Veřejným tajemstvím je fakt, že uvedenými normami jsou CENELEC normy řady EN 50625, resp. ČSN EN 50625, a EN 50614, včetně příslušných technických specifikací.

Bez uvedené certifikace není zpracovatel oprávněn odpadní elektrozařízení zpracovávat a recyklovat. Tato změna by měla zásadní dopad na zpracovatelský průmysl v České republice a je jasné, že významné množství malých a středních zpracovatelů by tuto změnu nepřežilo. Důsledkem by bylo výrazné zmenšení trhu, úbytek konkurence a výhodu získá několik málo současných velkých zpracovatelů, kteří vytvoří monopolistické prostředí, které zaplatíme my všichni. My všichni – jako spotřebitelé při nákupu nových výrobků formou příspěvku na budoucí recyklaci (tzv. recyklační poplatek).

V této souvislosti se ozvala řada zpracovatelů elektroodpadu, kteří na chráněných pracovních místech zaměstnávají zdravotně hendikepované spoluobčany. A proč? No protože se obávají o svoji existenci, neboť splnění navrhovaných podmínek stanovených nad rámec zpracování jiných druhů ostatních či nebezpečných odpadů, považují za přinejmenším problematické. A které to jsou? Například náklady spojené s povinnou certifikací, její následnou obnovou v pravidelných intervalech a úpravou technologického procesu nad rámec „Best Available Technologies“ pro ně představují zátěž, kterou nemohou unést. V důsledku toho řada znevýhodněných a postižených spoluobčanů skončí v řadách nezaměstnaných.                Podobný krok by od poslance čekal málokdo.                                                                      Nejen, že coby odpadový hospodář si důsledky svého pozměňovacího návrhu musí plně uvědomovat, ale jako člen Výboru pro sociální politiku musí vnímat jeho rozsáhlé negativní sociální dopady. Zdá se, že poslankyni Fialovou ze stáje "bude líp", podobné úvahy míjí. 

V tomto týdnu se objevila informace, že pod tlakem všeobecné kritiky došlo k úpravě zmiňovaného pozměňovacího návrhu (https://www.prumyslovaekologie.cz/info/pozmenovaci-navrh-k-povinne-certifikaci-zpracovatelu-elektroodpadu-byl-upraven).                                                                     Jistě k potěšení autorů úpravy pozměňovacího návrhu se některé, zejména nepříliš informované a tudíž nepříliš kompetentní politické subjekty, začínají tvářit přívětivěji. Proč ne, ale není to spíše přívětivost, vedoucí k Pyrrhovu vítězství?

Na první neznalý pohled to vypadá, že úpravou pozměňovacího návrhu došlo k úpravě podmínek, které rozmělňují náklady zpracovatelů na obnovování autorizace. Došlo totiž k prodloužení doby použití získaného certifikátu o jeden rok, navíc s platností až od třetího čtvrtletí 2023. Tak proč jsou zpracovatelská zařízení, znající detailně podstatu celého problému a plně chápou smysl a důsledky navrhované právní úpravy z provedené úpravy, spíše v šoku?                  Protože se pro ně touto změnou nezměnilo vůbec nic.                                                                  Jak je to možné?                                                                                                                                Protože „koza se nažrala, a certifikace zůstala celá,“ včetně všech negativních dopadů a nulové přidané hodnoty pro životní prostředí a druhotnou surovinu.

Pojďme si už konečně nalít čistého vína… a přiložit pár faktů.

Jak má vlastně probíhat proces akreditací?

Po celé Evropě existují desítky akreditačních společností, které obdobně jako Český institut pro akreditaci (ČIA) provádějí akreditace organizací, které následně certifikují firmy podle mezinárodních technických standardů. Proč je tedy v návrhu zákona odkaz pouze na ČIA, když v rámci Evropy existují desítky akreditačních agentur, jejichž pověst a zkušenosti jsou daleko významnější? První paradox malého čecháčství je na světě.

Další oblastí je posun zákonného termínu ze dvou let na tři roky, neboť se certifikace uděluje jen na určité období a poté musí být obnovena a v průběhu platnosti potvrzována. Prostudováním informací z "WEEELABEX Guidance Document " zjistíme, že v bodu 3.3.1 (viz níže) je platnost udělené certifikace 24 měsíců, a to od data provedené certifikace.                                                   A hle, druhý paradox je také na světě. Z uvedeného totiž vyplývá, že bez ohledu na zákonnou úpravu bude muset být tato certifikace každé dva roky obnovena. Certifikace platná dva roky a dokládaná dle návrhu tři roky znamená, že je umožněno se ministerstvu prokázat až rok neplatným potvrzením o certifikaci.

Navíc v průběhu platnosti certifikace je zpracovatel povinen se podrobit kontrolnímu auditu a tento audit logicky uhradit. Zároveň je nutné každé dva roky splnit tzv. "Batch testy", a to vždy před ukončením certifikačního či následného recertifikačního auditu. I tyto testy jsou hrazeny samostatně. V případech, kdy např. dojde ke změně v technologii zpracování, či rozsahu zpracování elektroodpadu (viz bod 4.4 níže), probíhají další typy auditů. Opět za nemalé finanční prostředky. A tak náhle na stole máme třetí paradox, a to hned dvojitý. Nejen že audit musí být bez ohledu na ustanovení navrhovaného zákona prováděn každoročně, ale jsou navíc doplněny o audity Batch testů a případné další audity.

A co kdybychom se teď podívali na průběh auditu.                                                                       Podle bodu 4.2.5 (viz níže) by měl probíhat v místním jazyce. U nás tedy v jazyce českém.      Aha?                                                                                                                                            Jediná akreditovaná organizace WEEELABEX Organisation zajišťující certifikace v ČR pod akreditací ČIA má na svých internetových stránkách seznam vlastními silami certifikovaných WEEELABEX auditorů, který obsahuje všehovšudy čtyři auditory, kteří hovoří česky nebo slovensky. Pokud auditoři tuto dovednost nemají, existuje sice náhradní řešení spočívající v přítomnosti další osoby u auditu, např. auditor v zácviku nebo specializovaný překladatel. To však vždy znamená další náklady a obvykle také prodloužení časové náročnosti auditu.                 A máme zde další, již čtvrtý paradox porozumění v průběhu auditu, protože v ČR je registrováno přibližně 200 zpracovatelů elektroodpadu. Je tedy zjevné, že při monopolním postavení WEEELABEX nastane významný nedostatek auditorských kapacit pro auditování zpracovatelů v potřebných intervalech.

Důležitým aspektem auditu je jeho nestrannost a nezávislost. To klade také zvláštní důraz na nestrannost a nezávislost auditora. Již první zjištění, že auditory necertifikuje žádná nezávislá organizace, ale sám WEEELABEX Organisation, vnáší do celé problematiky významnou pachuť ovlivnitelnosti auditora. WEEELABEX má tak na trhu certifikací nejen výsadní monopolní postavení, ale zároveň má stejnou sílu i ve výchově, udělování a odebírání osvědčení každého auditora. To mu poskytuje významnou možnost ovlivňovat nejen metodiku vykonání auditu, ale také subjektivní hodnocení jednotlivých auditorů. Je zjevné, čí píseň musí auditor zpívat, aby mu bylo osvědčení auditora obnovováno.

Pokud se bedlivěji podíváme do seznamu certifikovaných auditorů, zjistíme další velmi závažnou skutečnost. V seznamu je uvedena jejich domovská organizace. Připomeňme si, že česky či slovensky hovoří pouze čtyři auditoři. Tři v pozici vedoucího auditora a jeden jako auditor. Pohledem na jejich jména a domovské organizace zjistíme, že tři ze čtyř auditorů úplně nezávislými auditory nebudou. A jak by mohli být, když jsou spojeni s kolektivními systémy, které mají silnou obchodní vazbu na některé zpracovatele a někteří jsou s nimi přímo propojeni.                                                                                                                              Výstupem uvedeného je pátý paradox pseudo nezávislosti auditorů.                                  Mimochodem, vazba AE Holding – ASEKOL – RETELA je jednoduše dohledatelná ve veřejně dostupných zdrojích.

Díky pěti základním paradoxům jsme si jednoduchým způsobem představili, že navrhovaná legislativní úprava není nejen nezávislá, ale ani nesměřuje k lepší ekologické recyklaci.          Zbývá položit si otázku, k čemu tedy je a kde se projeví ten zastřený efekt?                            A opět nalijme si čistého vína.                                                                                                       Jejím hlavním důsledkem bude vytlačení nepohodlných malých a středních zpracovatelů elektrozařízení z trhu a monopolizace prostředí. V konečném důsledku pak aplikace návrhu povede ke zvýšení nezaměstnanosti (zejména v řadách hendikepovaných spoluobčanů) a k významnému zvýšení nákladů na recyklaci elektrozařízení. Ve finále tak vznikne další vír v kapsách nás, spotřebitelů, díky skokovému růstu recyklačních poplatků.

V návaznosti na výše uvedené je potřebné doplnit dva drobné, ale o to zásadnější komentáře.

Prvním je situace, kdy v ČR nebudou zpracovatelé elektrozařízení certifikovaní na všechny skupiny.

Co se bude dít? Budeme nakonec vyvážet elektroodpad do zahraničí, neboť ekonomický pohled nám bude velet uhradit raději vysoké dopravní náklady a smysluplný náklad či výnos u zpracování v zahraničí, než hradit nesmyslné náklady za zpracování v ČR? Tuto část pozměňovací návrh neřeší, ale jistě si umíme představit cestu, kterou tento asociální návrh může pokračovat.

Taktéž studie Evropské komise jednoznačně cestu u nás prosazovaného systému povinné certifikace nepodporuje. Naopak jde cestou rozšíření evropské legislativy o požadavky, ve které standardy CENELEC směrnice přesahují. Důvodem je mimo jiné to, že při jiných způsobech realizace (včetně povinné certifikace) hrozí, že některé zainteresované subjekty nebudou mít dostatečné množství prostředků pro to, aby se mohli podílet na časově náročném procesu certifikace dle uvedených standardů, což by mohlo vést k jejich upozaďování na trhu. Obdobně se k problematice vyjadřuje i samotný CENELEC (viz níže).

Druhým komentářem je pak vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který se pozměňovacím návrhem poslankyně Fialové také zabýval. Zaujal k němu detailní stanovisko (viz níže) a celou problematiku uzavřel následovně „Úřad opakovaně a dlouhodobě poukazuje na nutnost větší liberalizace na straně jedné, na druhé pak klade důraz na regulaci ze strany Ministerstva životního prostředí. Avšak navrhovaná právní úprava se jeví jako nekoncepční a protisoutěžní.“ 

Závěrem tak lze konstatovat, že existuje velké množství institucí, které uvedený pozměňovací návrh rámují do podoby nevhodného zbožného přání, které je však ke smůle zpracovatelského průmyslu na stolech poslanců Poslanecké sněmovny.                                                                       V tomto místě je třeba poznamenat: "Proč ke smůle zpracovatelského průmyslu"? Nápady hnutí "ANO" nejsou vždy úžasné a dokonce jsou málo kdy pochopitelné a už proto je nutná jejich korekce. Bohužel, nyní je už je jen na bedrech našich dočasných poslanců a poslanců Hospodářského výboru, aby si uvědomili dopady předkládaného pozměňovacího návrhu a hlasovali o něm s vědomím všech důsledků, které navrhovaná změna přinese. Zajímavé též bude, jaký postoj zaujme Ministerstvo životního prostředí, které nepochybně všechny uvedené aspekty velmi dobře zná. Stále věříme, že jsme demokratickým státem a že zdravý rozum zvítězí nad zájmy minoritních menšin bažících po ovládnutí trhu.

Se souhlasem s použítím původního textu D. Vandrovce, upravil Petr Miller, předseda SVDS. 

David Vandrovec, předseda představenstva Asociace informačních technologií a telekomunikací (AITAT)

David Vandrovec

CEO of REMA Companies, chairman of BoD at AITAT and member of BoD at REMA AOS ve společnostech REMA Companies



SVDS přebralo štafetu od SPDS 


4.6.2020

Návrhy zákonů nelze ohýbat podle přání, zákony musí sloužit všem

Dnes jsem odeslal níže uvedený mail včetně 4 příloh (viz přílohy níže), cca 150 zpracovatelům elektroodpadu.

Projednání návrhů nových odpadových zákonů pokračuje. Před námi je ještě jednání hospodářského výboru 10.6.2020, který jako jediný si je zřejmě vědom závažnosti a možných dopadů všech návrhů nových odpadových zákonů a proto, nepochybně k velké nelibosti jak autora návrhů, tak dalších ochotných, různě motivovaných podporovatelů stávajících znění, odložil jednání na dobu, kdy se bude moci jednání účastnit odborná a další veřejnost. Doufejme, že 10.6. už hra na pandemii pomine a jednání bude veřejné. Samozřejmě, že nemůže chybět poslanecká iniciativa, která bez motivace sama z nebe nespadne. Nebudeme předjímat, kde se vzala a proč, ale je na stole a protože je to chybná iniciativa, stojí proti naše argumenty. 

Mailem jsem před několika dny členy SVDS informoval o předžalobní výzvě, doručené SPDS a na žádost SPDS jsem požádal o stažení, nikoliv celého textu SPDS, ale jen některých drobných částí, protože jsem neshledal právní důvod pro stažení celé zprávy. To však nikterak neznamenalo, že troubíme na ústup, Právě naopak a zde je důkaz. Opět vyzývám naše členy a další zúčastněné, kteří hojně navštěvujete naše stránky, abyste svou aktivitou podpořili akci, kterou začal SPDS a kterou, jako štafetu, chce dokončit SVDS. 

Vážení kolegové,

dovolte, abych se na Vás obrátil s výzvou pokračovat v boji za férové podmínky pro všechny zpracovatele elektroodpadu. Minulý týden se na vás v podobném duchu obrátil Svaz průmyslu druhotných surovin (SPDS), a vybídnul k oslovení vašich krajských poslanců. Cílem bylo zabránit likvidačnímu pozměňovacímu návrhu poslankyně Fialové (ANO).  Hned vzápětí musel čelit předžalobní výzvě od „potrefené husy“, která nepopírala nic z faktických námitek, které SPDS proti výše zmiňovanému návrhu vznesl, ale napadala jeho stanovisko z čistě formálních důvodů. Např. tvrzením, že WEEElabex není soukromá firma. Což je pravda, je to totiž soukromá organizace (spolek). Na základě toho SPDS požádal, abychom od dalších aktivit na záchranu našeho podnikání upustili.

Nyní se ale na naši stranu postavil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zaslal do poslanecké sněmovny své stanovisko k pozměňovacím návrhům poslankyně Fialové. ÚOHS v tomto svém stanovisku mimo jiné napadl zejména soukromé kontroly a ověřování. Dále ÚOHS napadl propojení této soukromé ověřovací organizace s některými kolektivními systémy a zpracovateli. Teď tedy máme „úředně“ ověřené, že jsme v právu!!!!! Vyjádření ÚOHS přikládám v příloze (viz str. 2, druhý odstavec).

Čas ale kvapí a je třeba jednat (Poslanecká sněmovna bude schvalovat návrh poslankyně Fialové už za zhruba 14 dní). Proto SVDS, Svaz výkupců a zpracovatelů druhotných surovin z.s., přebral štafetu s cílem navázat na záslužnou práci SPDS a vyzývá Vás, nenechte se zastrašit a oslovte své poslance tak, jak to bylo původně navrženo SPDS. Pro tuto akci Vám posílám níže v příloze návrh textu dopisu na poslance, upravený odstraněním formálních nedostatků, které předchozímu dokumentu vytýkala předžalobní výzva.

Vážení kolegové,

Vaše účast na legislativním procesu, jehož vyústěním mají být nové odpadové zákony, je důležitá  již proto, že ti, kteří za Vás rozhodují z poslaneckých křesel o problematice nakládání s odpady mnoho nevědí a velmi často vůbec nic a proto jsou nutné Vaše korekce, protože jen tak můžete zajistit, že nové odpadové zákony dají Vašemu podnikání a Vámi vytvořeným pracovním místům optimální rámec právní jistoty.

S pozdravem

Petr Miller

Předseda SVDS

Text dopisu oslovení poslanců naleznete zde

Sdělení Úřadu pro hospodářskou soutěž naleznete zde

Sdělení CENELEC naleznete zde

Poslanecký návrh Fialové (ANO) naleznete zde



Opravdu je evropské právo nadřazené právu členské země? 


25.5.2020

Jak kolovrátek zní dokola omílaná argumentace, proč ten spěch s přijetím návrhů nových odpadových zákonů

Není snad jednání o návrzích nových odpadových zákonů, na kterém by nebyla vybubnována slova varovná o sankcích a nadřazenosti evropského práva nad právem národním náměstkyní Peštovou a samozřejmě i novým ředitelem odpadů. Že se houfně připojí poslanci ze stejné stáje, to nepřekvapí, to patří k popisu jejich práce a vůbec, účel světí prostředky.

Nu dobrá, ale je tomu opravdu tak?

Trochu jiný pohled nabízí tento článek zde.

 

Petr Miller

předseda SVDS

 

 


Odpady v režii hnutí "Bude líp" 


23.5.2020

Jsou odpady opravdu to, oč tu běží?????

Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP) se snaží urychlit prosazení balíčku odpadových zákonů, a to i za cenu obcházení legislativního procesu nejen Poslanecké sněmovny ale také pravidel Evropské unie (dále jen „EU“).

Náměstkyně ministra životního prostředí, paní Berenika Peštová (zde) z hnutí ANO, ve spolupráci s kolegou ze zastupitelstva města Most a poslancem, panem Janem Schillerem (zde) také z hnutí ANO a paní poslankyní Evou Fialovou (zde) též z hnutí ANO a opět Severočeský kraj - Ústí (oba sedí ve výboru pro životní prostředí zde), se snaží násilím protlačit balíček odpadových zákonů (nový zákon o výrobcích s ukončenou životností ST677, novela zákona o odpadech ST678 a novela zákona o obalech ST679) a to bez ohledu na řádné dodržení legislativního procesu sněmovny zde. Snahou pana poslance Schillera zdezde a zde, je vyloučit z legislativního procesu projednání hospodářským výborem (zde), který byl ovšem k projednání určen Poslaneckou sněmovnou a je pro danou legislativu klíčovým a neopomenutelným výborem. Dopady balíčku odpadových zákonů na hospodářství totiž budou velmi významné!

MŽP před vložením do legislativního procesu odeslalo Evropské komisi (dále jen „EK“) povinnou notifikační zprávu v případě nového zákona o výrobcích s ukončenou životností (zde) a zákona o obalech (zde). Ovšem neučinilo tak v případě zákona o odpadech, ačkoliv podle dostupného právního stanoviska (viz přiložený soubor Stanovisko_Notifikace_EK.pdf) tak rozhodně učinit mělo. Také ostatní členské země EU tak činí. Jak ostatně vyplývá z notifikační databáze TRIS (zde).

 

V roce 2019 odpadovou legislativu notifikovali např.:

  • Dánsko - 2019/494/DK - Order on waste - 2019-10-08;
  • Rakousko - 2019/495/A - Act amending the act on the prevention and treatment of waste and the collection… - 2019-10-08;
  • Španělsko - 2019/463/E - Draft law on contamined waste and soil of Galicia - 2019-09-23;
  • Německo - 2019/389/D - Ninth Ordinance amending the Waste Water Ordinance - Annex 1 - Septic tanks - 2019-07-31;
  • Rakousko - 2019/192/A  - Federal Law amending the Waste Management Act 2002 - 2019-04-29;
  • Polsko - 2019/101/PL - Draft Regulation of the Minister for the Environment on video systems for the monitoring of waste storage… - 2019-03-06;
  • Itálie - 2019/36/I - Draft Regulation laying down standards governing end-of-waste status of absorbent hygiene products… - 2019-02-01;
  • Švédsko - 2019/590/S - Act on tax on waste that is incinerated - 2019-11-26.

 

Ministerstvo snahu o uspěchání přijetí balíčku odpadových zákonů ospravedlňuje tím, že 5. července 2020 končí transpoziční termín pro implementaci těchto zákonů a poté může být ČR ze strany EK vystavena sankcím. To ovšem není pravda!

Transpoziční povinnost ČR splnila už tím, že zákon přijala do legislativního procesu. Samozřejmě, že ČR musí legislativní proces také dokončit (ideálně v tomto funkčním období Poslanecké sněmovny), ovšem není to tak, že od 6. července hrozí ČR sankce.

Skutečnost je následující:

Opožděná implementace směrnice nevede k automatickému postihu orgány EU.
Pokud se ČR opozdí s transpozicí směrnice do právního řádu, nejsou jí automaticky uloženy žádné bezprostřední sankce ze strany orgánů EU.

Drobné zpoždění s transpozicí směrnice nemůže být sankcionováno orgány EU.

Řízení EK ohledně drobného zpoždění s transpozicí směrnice v řádech několika měsíců by nebylo zahájeno, protože by dříve došlo k přijetí kvalitních zákonů.

Hrozba uložení sankcí nastává, až v případě, že EK konstatuje, že v ČR je závadný stav a ČR (po dlouhém formalizovaném řízení pro nesplnění povinnosti) nesjedná nápravu. Navíc splní-li ČR povinnost transponovat směrnici např. až v průběhu samotného řízení s EK, hrozba postihu ze strany orgánů EU odpadá.

ČR již opakovaně transponovala „odpadové“ směrnice s několika měsíčním zpožděním a to bez jakýchkoliv sankcí.

Např. zákon č. 184/2014 Sb., který měl transponovat směrnici č. 2012/19/EU (OEEZ) nabyl účinnosti až 8 měsíců po uplynutí transpoziční lhůty.

Nesprávná implementace směrnice naopak vede k postihu orgány EU

Projednání mimo řádný legislativní proces vede k neústavnosti zákonů a jejich zrušení Ústavním soudem, a tedy porušení povinnosti transponovat směrnici.

Pro projednání mimo standardní legislativní proces nejsou věcné důvody. Riziko postihu orgány EU je minimální. Naopak „zrychlený“ legislativní proces zvyšuje riziko nesprávné implementace, a tedy sankcí a náhrady škody osobám.

Pokud Parlament schválí bezdůvodně zákony „zrychleným“ postupem, mohou být Ústavním soudem zrušeny (porušení principů demokracie). Ústavní soud již opakovaně zákony schválené bezdůvodně mimo standardní legislativní proces zrušil (Pl. ÚS 55/10, Pl. ÚS 53/10). Zrušením by došlo k porušení povinnosti transponovat směrnici a k hrozbě uložení sankcí.

Všechny předpisy nebyly notifikovány – hrozí neúčinnost přijatých zákonů, a tedy porušení povinnosti transponovat směrnici.

Vládní návrh novely zákona o odpadech, coby tzv. „technický předpis“, nebyl notifikován EK. Technické předpisy, které nebyly řádně notifikovány, nevyvolávají právní účinky. Přijetím zákona bez notifikace by tak došlo k porušení povinnosti transponovat směrnici. Je třeba nejprve návrh zákona notifikovat, teprve pak jej může Parlament projednat a případně schválit.

Nejdůležitější je kvalita zákona – nesprávná implementace směrnice vede k postihu orgány EU a k náhradě škody fyzickým a právnickým osobám

Pokud ČR implementuje směrnici nepřesně, nesprávně či jakkoliv jinak vadně, hrozí ČR uložení sankcíV případě nesprávné implementace směrnice mohou fyzické i právnické osoby žalovat ČR o náhradu škody tím způsobené.

Zpoždění snadno napraví přijetí kvalitního zákona. Nekvalitní zákon způsobí dlouhotrvající protiprávní stav a působí škody. Zrychleně projednaný zákon riziko pochybení zvyšuje a s tím se zvyšuje riziko uložení sankcí a náhrad škody.

Pravé důvody pro spěch MŽP budou tedy pravděpodobně jiné (viz. úvaha - předešlá Aktualita).

V každém případě, podle ověřených informací, vedení MŽP chce po Poslanecké sněmovně, aby projednala balíček odpadových zákonů co nejrychleji a tlačí (po stranické linii) na vedení poslaneckého klubu vládního hnutí ANO (Faltýnek), které má na začátku příštího týdne jednat o tom, jak balíček odpadových zákonů projednat na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny (28. května), aniž by se k němu vyjádřil Hospodářský výbor.

A co na to odborná veřejnost a nejen ta, vždyť dopad bude na všechny obyvatele ČR ??

Asi bychom mlčet neměli.

Se souhlasem autora, Tomáše Peška, vložil

Petr Miller

předseda SVDS



Kam spěchá MŽP? 


23.5.2020

Ano. "Úhel spolu drží" opět ti z Mostu.

 

Kam chvátáš ministerstvo?

Tomáš Pešek

Nový balíček odpadových zákonů nepřestává být předmětem sporů a diskuzí. Naposledy se na půdě parlamentu svedla bitva o čas. Ministerstvo životního prostředí chce, pod záminkou možných sankcí ze strany EK, uspěchat přijímání nové legislativy, a to i za cenu obcházení legislativního procesu.

Po prvním pokusu poslance Jana Schillera (ANO) z Výboru pro životní prostředí o vyautování Hospodářského výboru z projednávání zákonů dne 29. dubna (zde), vystoupila náměstkyně Ministra životního prostředí paní Berenika Peštová (ANO) s naléhavým vyjádřením postoje MŽP (zde). Pikantní v této souvislosti je, že ani odbor odpadů Ministerstva životního prostředí, který spadá do gesce paní náměstkyně, si s dodržováním lhůt nedělá těžkou hlavu, např. správní řízení o udělení autorizace se táhnou několik let (s výjimkou správních řízení s EKO-KOM, jemuž byly autorizace udělovány obratem).

 Na následujícím jednání Výboru pro životní prostředí dne 13. května byla panem poslancem Schillerem znovu nastolena otázka vyautování Hospodářského výboru a postoupení balíčku odpadových zákonů do druhého čtení na schůzi Poslanecké sněmovny (zde) a to bez vyjádření klíčového Hospodářského výboru.

 Na to reagoval zpravodaj zákona, pan poslanec František Elfmark (Piráti) následovně:

„již tím, že jsme otevřeli první čtení naplňujeme kritéria transpozice a ten čas nás nikam nežene. … I kdybychom tu legislativu projednávali v září nebo v říjnu tohoto roku, žádné sankce nám nehrozí … proto se chci kolegy Schillera zeptat, kam tak spěcháme.“

Na závěr jednání vystoupil zástupce ministerstva, který zopakoval argumentaci o (blíže nespecifikované) hrozbě „určitých“ sankcí ze strany EK a odůvodněním, že ministerstvo potřebuje zákony urychleně přijmout, protože si již naplánovalo účinnost nové legislativy od 1. ledna 2021 (zde).

Následné hlasování o přijetí usnesení předloženého panem Schillerem (zde) bylo o jediný hlas (pana poslance Schillera

pokračování zde 



Všechno platí, historická dohoda... Opravdu? 


22.5.2020

Návrhy odpadových zákonů mají pramálo společného se životním prostředím. Konečně to zaznělo i na Výboru pro životní prostředí.

Mnozí jsme se účastnili projednávání návrhů nových odpadových zákonů, které, jak nás neustále přesvědčuje MŽP, jsou moderní a plně odpovídají potřebám -  a teď nevím, Komisi EU, několika silným lobyistickým zájmům? Podnikatelům v odpadovém hospodářství a občanům určitě ne. 

Letitý problém, co je a co není odpad a co se odpadem nikdy stát nemůže, opět silně poznamenal celou spletitou legislativní cestu všch čtyřech návrhů nových odpadových zákonů. 

Hlasovací buldozer strany "bude líp" návrhy dotlačil do sněmovny v nějaké podobě, v čase údajné pandemie, která se sice koná jen v některých hlavách, ale která se hodí. Přidejme zastrašování jakousi neprůkaznou transpozicí ze strany EU, a je na problém zaděláno. Odborná večejnost dává hlasitě najevo, že souznění duší všech zúčastněných a dotčených novými návrhy, tak hezky presentované náměstkyní Peštovou, je spíše jen toužebně vysněná koncovka, která by měla uvést nové zákony do praktického života.

Dokonce i na výboru pro životní prostředí padla silná slova.

Do druhého čtení dostává plénum sněmovny návrhy s rozpory, a je stále otevřenou otázkou, jestli za tohoto stavu bude sněmovna ochotná se jimi zabývat. Za několik dní budeme znát odpověď.

V tomto odkazu naleznete audio záznam z části, kdy se diskutovalo na výboru pro životní prostředí přijetí usnesení navrhované poslancem Šillerem. Poslouchejte, prosím, pozorně.

Celý audio záznam z jednání Výboru pro životní prostředí o návrzích nových odpadových zákonů naleznete na tomto odkazu zde.

 

Petr Miller

předseda SVDS

 

 



Monopol v režii Ministerstva životního prostředí 


21.5.2020

Aneb jak přihrát monopol ve zpracování elektroodpadu?

Ve hře je zásadní omezení, které, mimo jiné, bude projednávat sněmovna ve druhém čtení návrhu zákona o výrobcích s ukončenou životností. 

 

Povinná certifikace všech zařízení zpracovávajících elektroodpad v České republice. Tato myšlenka zaznívá poslední dobou ze strany několika málo velkých tuzemských zpracovatelů vysloužilého elektra, kteří jí zároveň vyjadřují podporu v rámci pozměňovacích návrhů nově vznikající odpadové legislativy. Z hlediska tržního prostředí není celá tato lobby ničím jiným než aktivitou prosazující uzavření zpracovatelského trhu. Zůstanou jen vyvolení. Lokální, malí a střední zpracovatelé zaniknou a uvolní tím cestu k monopolizaci tržního prostředí v daném segmentu. Obdobný konec s nezanedbatelnými sociálním dopady pak čeká také tzv. chráněné dílny zaměstnávající postižené spoluobčany na chráněných pracovních místech.    

Oč se konkrétně jedná? V ČR je na dvě stovky zpracovatelů vysloužilého elektrozařízení. Těch se zmiňovanou certifikací je téměř jak do mariáše, přičemž ne všichni držitelé uvedené autorizace jsou recyklátoři a třem z nich osvědčení letos exspiruje. AITAT od počátku svého působení na trhu klade důraz na podporu zejména lokálních, malých a středních zpracovatelů, včetně chráněných dílen. Pro ně je chystaná změna legislativy s nutností certifikace doslova likvidační. Proto s navrhovanou myšlenkou, kdy by vše měla vyřešit certifikace prováděná jedinou v Evropě akreditovanou společností, která by měla být finální vstupenkou mezi zpracovatele elektroodpadu, nesouhlasí. Podobně reaguje i Evropská komise, která si nechala zpracovat studii týkající se předmětných mezinárodních norem a možných přínosů či negativních dopadů na dané odvětví. Předběžné výstupy, které jsou k dispozici, označují podobné myšlenky za nevhodné a ohrožující zpracovatelský průmysl, a to nejen proto, že předmětnou certifikací disponují zanedbatelná množství zpracovatelů napříč Evropskou unií..

Co se tedy reálně stane, pokud navrhovaná myšlenka několika málo velkých uspěje? Lokální, malí a střední zpracovatelé na certifikaci finančně nedosáhnou a zaniknou. Cena samotné certifikace pak není jedinou zátěží. V rámci přípravy je nutné naplnit i technologické investice plynoucí z požadavků norem, které jdou nad rámec požadavků evropských směrnic. Těch pár velkých zpracovatelů, kteří dnes certifikací disponují, si rozdělí trh a nikdo další se mezi ně již nedostane. Proč? Protože myšlenka počítá s povinností držet v případě požadavku na zpracování elektroodpadu potřebnou certifikaci. Bez té krajské úřady nebudou moci, i přes naplnění všech ostatních legislativních povinností a pravidel, souhlas na provozování zařízení na zpracování elektrozařízení udělit. Technologii na zpracování tak nebude možné rozjet bez certifikace, ale tu firma nedostane, protože nebude mít příslušné povolení v rámci legislativních povinností a nebude provozovat reálné procesy zpracování. Noví žadatelé nebudou moci uskutečnit dvě akce, které jsou ovšem vzájemně závislé jedna na druhé a vzájemně se podmiňují. Kruh s vyvolenými zpracovateli se tak uzavírá. Ocitáme se tak opět v reálné situaci v duchu Hlavy 22 a podobnost s jinými oblastmi našeho odpadového hospodářství tak není vůbec náhodná.

Fiktivní přínos uvedené myšlenky je navíc v domácím prostředí dokládán množstvím udělených krajských souhlasů provozovatelům zpracovatelských zařízení (přibližně 200), kdy jejich technologie zpracování elektroodpadů, kvalita výstupní komodity či minimalizace dopadů jejich činnosti na životní prostředí podle mínění uvedeného lobby pokulhává. Je však nutné si připomenout, že jako v mnoha případech se lobbyistické skupiny snaží efektně zaměnit důsledky za příčiny, podobně jako v tomto případě. Jsme tak svědky rétoriky, ve které vše zachrání jakýsi mezinárodní standard. Přitom každý potenciální provozovatel zařízení na zpracování jakéhokoli odpadu, tedy nejen úzké skupiny elektroodpadů, musí naplnit jasně stanovené legislativní požadavky, předložit provozní řád a příslušná povolení a následně podstoupit správní řízení u místně příslušného krajského úřadu, který vydá, případně nevydá, souhlas k provozování takovéhoto zařízení na svém území. Je tady na místě opět otázka Proč? Proč krajské úřady vydávají souhlasy na provozování zařízení, které jsou dle tvrzeného lobby tak nefunkční a škodlivé? A není to náhodou jinak?

Provozovatel zařízení na zpracování odpadu podle zákona o odpadech, který disponuje souhlasem krajského úřadu, musí být s požadavky České republiky minimálně v souladu. Jinak by uvedený souhlas neobdržel. Ano, je všeobecně známým faktem, že jednotlivé krajské úřady postupují v rámci rozhodování svých správních řízení v této věci nekoordinovaně, ale minimální zákonem stanovené limity dodržují. Je zde tedy jistě prostor na zlepšení, a to zejména v roli Ministerstva životního prostředí, které by jako ústřední orgán státní správy mělo daleko lépe činnost jednotlivých krajů v této věci koordinovat. Díky takovéto efektivní koordinaci by pak nemuselo docházet k větším rozdílům v požadavcích jednotlivých krajů, jako v současné době. Stejně tak, pokud jakýkoli provozovatel již obdržel povolení k provozu zařízení, je jeho povinností dodržovat schválené rámce a provozní řád, které je možné z pozice kontrolních orgánů dostatečně a pravidelně dohlížet.

V uvedeném kontextu tak snaha lobby o umělou implementaci mezinárodních norem do prostředí zpracování a recyklace elektroodpadu získává zcela jiné obrysy osobního zájmu a benefitů z nich plynoucích. Bez vize v ochraně životního prostředí a jejího prosazování nad ekonomickými zájmy minorit tak není možné dojít ke skutečným výsledkům. Takovým, z nichž bude mít užitek celá společnost, nikoli jen pár vyvolených.

David Vandrovec
Předseda představenstva AITAT



Odpadové zákony - nekonečný příběh 


14.5.2020

Arogance nebo neumětelství

Vážení členové SVDS a příznivci

Dnes jsem odeslal tento dopis Organizačnímu výboru sněmovny.

Dobrý večer, vážení poslanci a členové organizačního výboru.

Obracím se na Vás v průběhu projednávání návrhů nových odpadových zákonů, které dnes završil garanční výbor, Výbor pro životní prostředí, přijetím usnesení (zde), které přikládám do přílohy tohoto mailu.

Garanční výbor bez ohledu na současnou situaci, kdy se veřejnost a zejména veřejnost odborná nemůže přímo projednávání účastnit, a bez ohledu na stanovisko Hospodářského výboru, který projednání odložil do 9.6.2020, tedy do doby, kdy předpokládá, že pominou důvody pro jednání s vyloučením veřejnosti, těsnou většinou rozhodl přiložené usnesení přijmout a fakticky tak obejít Hospodářský výbor tím, že žádá zařadit návrhy odpadových zákonů do druhého čtení na schůzi pléna sněmovny dne 26.5.2020.

Připomínám, že návrhy odpadových zákonů byly 5 x vráceny Legislativní radou vlády k přepracování (takovou situaci za dobu své federální ministerské funkce nepamatuji) a byly připomínkovány více než 3 000 pozměňovacími návrhy či připomínkami (opět nepamatuji) které, podle tvrzení náměstkyně Peštové byly vypořádány, jenomže odborná veřejnost si myslí opak (opět nepamatuji).

Nechci hodnotit poněkud zcestnou argumentaci neinformovaného navrhovatele, poslance Šillara, na podporu jeho návrhu usnesení, ani na stejné úrovni podporu ze strany zástupců MŽP, protože bylo až příliš zřejmé, že vůbec nepochopili a nebo nechtěli pochopit důvody, které vedly Hospodářský výbor k odložení projednání tak důležitých návrhů zákonů, které navíc mají se životním prostředím pramálo společného, protože se vesměs jedná o problematiku materiálů, které se odpady nikdy stát nemohou už ze své podstaty a proto také jsou součásti surovinové strategie státu.

To je však jiný příběh, který, kdyby uchopila sněmovna a tak konečně udělala jasno co je a co není odpad a kompetenci jednoznačně vložila na bedra Ministerstva průmyslu a obchodu, kam tato problematika nesporně náleží, byl by to záslužný čin, dnes je však na stole výše popsaná situace, kterou je třeba řešit.

Vážení členové Organizačního výboru,

pro širší informaci o reakci rozhodujících podnikatelských subjektů a organizací na formu a způsob projednávání návrhů odpadových zákonů a zejména k ocenění profesionálního přístupu Hospodářského výboru, připojuji přílohy (byly součástí včerejší Aktuality), které pro objektivní posouzení situace je nutné znát.

S přáním příjemného večera

 

Petr Miller

Předseda Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin, z.s.



Ministr Brabec to nemá lehké a bude to mít ještě těžší 


12.5.2020

Návrhy odpadových zákonů jdou do finále..Opravdu???

Zítra má Výbor pro životní prostředí na programu dva zbývající návrhy z balíku návrhů nových odpadových zákonů. Arogance členů tohoto výboru nepřipustila, že by projednávání tak důležitých návrhů zákona mělo být samozřejmě za účasti veřejnosti, zejména té odborné a tak hlasovací mašinerie stájových kolegů "ANO" zřejmě bude pokračovat i zítra. Tentokrát je přímý přenos slibován na jiné adrese a tak doufejme, že se opět nebude téměř hodinu hrát němá groteska bez vypravěče, s občasným výpadkem obrazu. O co jistě nepřijdeme, bude demonstrativně teatrální souhlas některých poslanců tohoto výboru s názorem zástupce ministerstva, neboť tak jsou karty rozdány a je třeba to dát silně najevo. 

Již v minulém hodnocení projednávání návrhů odpadových zákonů jsem popsal příkladný přístup Hospodářského výboru k projednávání důležitých návrhů zákona, jakými jsou všechny návrhy odpadových zákonů, a připojil autentický audio záznam.

Dnes bych připojil veřejné poděkování největší české organizace ve výkupu a zpracování druhotných surovin - 

- Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin - všem členům tohoto výboru, které naleznete

zde.

Se souhlasem představitelů dalších významných subjektů, výrazně se angažujících v segmentu odpadů, přikládám další vyjádření k průběhu projednávání návrhů odpadových  zákonů:

Asociace Informačních Technologií a Telekomunikací   zde

EKOLAMP, s.r.o.   zde

Unie zaměstnavatelských svazů ČR   zde

Svaz průmyslu druhotných surovin ČR   zde

Česká asociace odpadového hospodářství   zde

REMA AOS, a.s.   zde

Sdružení místních samospráv a Spolek pro obnovu venkova   zde

 

Petr Miller

předseda SVDS

 

 

 



Bez daňových poplatníků, ale za jejich peníze 


2.5.2020

Projednávání návrhů odpadových zákonů, příběh na pokračování

 

Již první projednávání v obou výborech sněmovny, tedy ve výboru pro životní prostředí (dále jen ŽP) a Hospodářském výboru (dále jen HV), kterých jsem se účastnil, dávalo zřetelný signál, že se jedná o dva diametrálně odlišné přístupy a chápání práce poslance a jeho osobní odpovědnost. Podtržení slova osobní není náhodou.

29.4.2020 zahájil výbor ŽP projednávání návrhu zákona o odpadech. Stav nouze vyloučil veřejnost, zejména tu odbornou z projednávání a tím dostalo projednávání tak důležitých zákonů, které mohou mít dopad na širokou veřejnost, zcela jiný punc. Někdo snaživý se snažil zachránit situaci tím, že na Stream 1 měl být zajištěn přímý přenos. To jako náhražka osobní účasti nemohlo obstát, protože chyběla možnost, kterou poskytuje videokonference s možností vstupu do jednání a navíc, „jako na potvoru“, triviální a dnes již historická technická vymoženost nefungovala, takže odborná veřejnost téměř po celou dobu obecné rozpravy mohla být pouze účastníkem tragikomické němohry, kde chyběl vypravěč, který by divákům aspoň sem tam něco špitl o tom, co napínavého se právě na scéně odehrává. Mnohé jistě napadlo, že kdyby ozvučení zadalo vedení sněmovny kterémukoliv zvukaři nějaké kapely, zhostil by se toho jistě na výbornou. Ale to už tak je a odpadové zákony jsou jako prokleté, a tak se není co divit, že ministr Brabec ztrácí nervy a snaží se návrhy protlačit na půdu, kde spoléhá na pevný šik hlasovací mašinerie „ANO“, vyznačující se tím, že všichni členové myslí zázračně stejně a odhlasují jednotně vše, co se po nich požaduje. Jestli je to dobře nebo špatně, není rozhodující, stranická poslušnost je to oč tu běží. V cca 11.10 hod. se podařilo přenos ozvučit, což nevyloučilo další výpadky, kdy na čas zmizel nejen zvuk, ale i obraz.

Vše by probíhalo krásně podle plánu, ale ouha, jeden výbor, čert, aby ho vzal, kazí to jarní souznění, a dokonce má jiný názor. Předsedkyně výboru ŽP, v 11.20 hod oznámila, že HV přerušil projednávání odpadových zákonů do doby skončení nouzového stavu, tedy do doby, kdy se bude moci účastnit veřejnost, zejména ta odborná, která opentlila návrhy odpadových zákonů více než 3 000 zásadními nesouhlasy a pozměňovacími návrhy, které, podle náměstkyně Peštové, byly všechny úspěšně vypořádány. Ovšem její nadšení pro pravdivoi informaci má dost podstatnou chybu – odborná veřejnost si myslí pravý opak. Protože předsedkyně Balcarová navrhla se k projednávání odpadů postavit jako hospodářský výbor, již za 7 minut, tedy v 11.27 hod. přispěchal na pomoc ministr Brabec, zřejmě aby osobně dohlédl, jestli se hraje podle nastavených not a hlasuje se tak, jak se hlasovat má. V takto nevídaně silné sestavě MŽP dále tlačilo odpady, samozřejmě za přispění stájových členů, zejména poslanců Fialové a Šillera. Nelze nezmínit pozoruhodné žonglování náměstkyně Peštové, která tradičně opět nepochopila, v čem spatřuje HV zásadní problém, a přišla s domněnkou, že je zbytečné přerušovat projednání odpadů, protože pozměňovací návrhy jsou prý stejné. Nu dobrá, jistěže nejen že nejsou, a že paní náměstkyně nepochopila, v čem je problém, na to jsme si již za ty dlouhé roky „spolupráce“ zvykli, ale na druhou stranu lze pochopit, že žádnou velkou radost navrhovatelům zákonů nedělá, když se je podaří protlačit až na pátý pokus přes Legislativní radu vlády, což si myslím, že asi bude rekord a za svou karieru federálního ministra si nevzpomínám, že něco podobného by se stalo v letech 1989 až 1992. Nicméně členové výboru ŽP po krátké výměně názorů a za podpory stájových kolegů z týmu „bude líp“, rozhodli projednávání nepřerušovat s tím, že po obědě ještě projednají návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností a projednání zbývajících dvou návrhů přeruší. A tak v dobrém rozmaru a s vidinou oběda ve 12.10 skončila obecná rozprava, která trvala více než dvě hodiny. Následovala podrobná rozprava, která byla ovlivněna tím, že na některé návrhy byl vysloven názor již v rozpravě obecné. Nicméně opět dominoval v návrzích tandem Elfmark – Adamová, jejichž návrhy MŽP úspěšně odmítalo. Ovšem hlasování nebylo vždy jednoznačné, a to dává těmto jejich návrhům naději na úspěch při hlasování sněmovny.

Celá debata a pozměňovací návrhy se točily okolo třídící slevy, výhřevnosti, skládkování a nikterá nevybočily do jiné problematiky. Žádný návrh se netýkal problematiky výkupu a zpracování druhotných surovin nebo zájmů výkupen a ani náhodou nikdo nezmínil absenci zákonných ustanovení na podporu recyklace, kterou se tak všichni rádi ohánějí a k jejíž větší slávě vznikají podivné instituty jako houby po dešti.

Podrobná rozprava končila ve 12.35 hod. usnesením a bylo odhlasováno, že odpoledne by měl být projednán bod 2, tedy návrh 677 – VUŽ s tím, že musí být projednán do určitého časového limitu, protože výbor je vázán dalším programem. Body 3 a 4, tedy obaly a pozměňovák, budou projednány na další schůzi výboru a to za 14 dní, konkrétně 13.5.2020.

Projednání návrhu zákona o VUŽ již bylo rutinou v zamítání návrhů tandemu Elfmark – Adamová, Krutáková a schvalování návrhů Fialové a poslance Kotta po blahosklonném "souhlas" či "nesouhlas" náměstkyně Peštové. Spravedlivě je třeba dodat, že v průběhu hlasování došlo k výjimečnému nesouhlasu některého poslance „ANO“ s názorem náměstkyně Peštové, ale to je taková již trapná a okoukaná dětská PR hra, aby se neřeklo, nicméně v konečném hlasování se to vždy musí vrátit tam, kde to má být.   

Aby info o projednávání odpadových zákonů bylo úplné, je třeba ještě zmínit projednávání na HV.

Protože tady byly vysloveny některé radikální názory, níže naleznete zvukovou nahrávku, která potvrzuje přepis.

Již v úvodu jsem se zmínil o odlišném pojetí práce obou výborů, tedy nepřekvapí, že v HV silně zazněly názory, které navíc byly v tomto výboru respektovány napříč politickým spektrem.

Především byla vyslovena neochota návrhy odpadových zákonů vůbec projednávat, dokonce byla vyslovena nespokojenost s tím, jak bylo jednání výboru připraveno. Pro přesné znění toho, co kdo řekl a jak výbor jednal a jak rozhodl, je níže přiložen zvukový záznam, který doporučuji pozorně vyslechnout.

Již v úvodu jednání místopředseda Juříček (ANO) přednesl návrh grémia výboru, kterým je přerušení některých bodů programu, mezi nimi všech odpadových zákonů do doby, kdy se bude moci projednání účastnit veřejnost.

Poslanec Adamec (ODS) byl velmi přímý a své postoje sděloval energicky a jednoznačně, mezi jinými také takto: … “je mi opravdu jedno, co dělá výbor pro životní prostředí, nechápu, proč mám projednávat něco, co ovlivní celou společnost, a ještě to dělat za zády veřejnosti“.

V jiné části svého vystoupení řekl: „Že výbor pro ŽP chce tyto zákony projednat bez veřejnosti je skoro zločin“.

..já nechci, aby mně lidé z odborné veřejnosti říkali, že jsme pěkní hajzlíci, že jsme zneužili nouzový stav a prohlasovali jsme co jsme chtěli“

Myslím, si že takový rozhodný hlas tady byl už velmi třeba. Lze jen souhlasit s tím, že HV může být jedno, co dělá výbor pro životní prostředí, tedy pokud nebude škodit, a to i přes to, že je to dnes ještě zatím výbor garanční. Odpadové zákony totiž neřeší jen skutečné odpady, tedy to, co už není využitelné a čeho se zbavíme spalováním nebo skládkováním do doby, než vymyslíme technologie, které budou umět i tento, dnes zatím ještě odpad zpracovat a využit, ale také to, co umí obce lépe, např. poplatky za skládkování, spalování a další věci s přímým dopadem na rozpočty měst a obcí, tedy potažmo na kapsy všech občanů, kdy se návrhy MŽP dostávají na velmi tenký led, a proto by měly být navrhovány velmi obezřetně. Jenomže, a to velmi bohužel, MŽP svým svérázným stylem „buldozer“ problémy neřeší, jen direktivně nařizuje, ukládá sankce a hýří dobře míněnými radami, o které nikdo nestojí.  Chybně nastavené kompetence a malá důraznost MPO umožňují z nepochopitelných důvodů MŽP řešit to, co mu nepřísluší a co by mělo podnítit širokou diskusi už v projednávání současných návrhů odpadových zákonů. Co odpadem nebylo, není a odpadem se stát nemůže, a proto to nemůže upravovat zákon o odpadech, jsou suroviny, tedy materiály, které mají svou cenu, jsou využitelné a jsou obchodovatelné na trhu, suroviny, bez nichž se nedá formulovat surovinová strategie státu ani predikovat hospodářský vývoj. Proto je názor a postoj hospodářského výboru pro celý segment využitelných surovin důležitější a jeho projednání návrhů odpadových zákonů velmi pozorně sledované a nejen v našem zájmu je doporučit jeho členům, aby věnovali pozornost také tomu, co je a co není odpad a vyvodili z toho motivaci pro svou další práci a zákonodárnou poslaneckou iniciativu.

Současná "pandemie", mediálně nafouklá do obludných rozměrů, která zasáhla i do odpadových zákonů, svým vývojem dává naději, že bude překonaná stejně jako byly překonány všechny předchozí pandemie, snad u nás s tím rozdílem, že to bude za minimálních ztrát, na kterých se politické garnitury snaží přiživit. Proč ne, je to jejich chleba, ale stejně zůstane jen na občanech, jak to především budou hodnotit oni a jaký vystaví účet v nadcházejících volbách. Myslím, že o překvapení nebude nouze.

Něco se však změní, zatím jen hádáme co a kde, ale všichni po této špatné zkušenosti asi cítíme, protože si to přejeme, že změnit se z mnoha důvodů musí mnohé. Třeba i kdyby to mělo být jen poučení pro MŽP, že vrchnostenský přístup k podnikatelům a odborné veřejnosti v segmentu nakládání s druhotnými surovinami a odpady nikdy nebude to "pravé ořechové". 

Zvukový záznam z jednání hospodářského výboru naleznete zde

Petr Miller

předseda SVDS

 

 



Bývalý kolego, přesně a srozumitelně 


29.4.2020

Pár ministrů zdravotnictví jsem osobně zažil, ale tenhle si tu hvězdnou náhodu chce ještě chvíli užít.

K přečtení zde

 

Petr Miller

předseda SVDS



Vyznat se v tom guláši není tak složité 


17.4.2020

Budou volby a to je oč tu běží

Myslím, že nejsem sám, kdo v úžasu sleduje tu chaotickou přemíru zákazů, opatření a dobře míněných rad, které není radno neuposlechnout, ale které, jak se dívám kolem sebe, lidé řeší, zaplať pánbůh, vlastním rozumem. Logiku nehledejme, politika není o logice, dnes je to navíc o přetahované, kdo bude na obrazovce a bude v roušce hlásat moudra, a že současná situace je pro některé politiky a zejména pro, z hlediska volebních výsledků marginální politickou stranu "dar z nebes", o tom snad nelze pochybovat.  

Kolega se kterým spolupracuje SVDS se na dění v naší branži podíval podrobně a jeho pohled stojí za pečlivé přečtení. Třeba proto, že je nám povolováno co nám nebylo zakázáno a že faktický stav je takový, že mnozí své podnikání nepřerušili. Všemi skloňovaný "COVID -19" odezní a tak, jak se objevil, tak zmizí. Ale tím to neskončí, protože teprve potom nastanou vydatné politické žně a hra na lidovou notu, "Já ne, já ne, to ty, to ty.....

A tak opravdu "Hledejme přiměřenost" a hlavně používejme vlastní rozum.

Článek naleznete zde.

 

Petr Miller

předseda SVDS



Odpověď z MPO na naši žádost ze dne 29.3.2020 


10.4.2020

Na základě podnětu SVDS a dalších, vláda svým rozhodnutím uvolnila restrikce pro výkupny a sběr druhotných surovin

Sdělení MPO naleznete zde

 

Petr Miller

předseda SVDS



Opravdu "boží" Evropská komise 


10.4.2020

Česko zase pohoršilo Evropskou komisi. Rozumný hlas z Česka v EU.

Evropská komise včera oznámila, že dnes zveřejní návrh „exit strategie“, tj. jak postupně vyjít ven z koronavirové krize. Zároveň hloupě sdělila médiím, že se cítí „iritována“, že Česko, Dánsko a Rakousko rozhodly o malém uvolnění některých restrikcí, aniž by na ni počkaly. Večer pak na EK nalehly Francie a Španělsko, aby EK nic nezveřejňovala. Měly strach, že by jim to zkomplikovalo situaci doma. Čelí virové lavině, drží lidi doma a diskuse o exitu jim nevyhovuje. EK dnes ráno couvla, nic zveřejňovat teď nebude. Tolik známá fakta. Teď informace ze zákulisí.
Při videokonferencích našeho výboru ENVI v EP se dvěma zodpovědnými komisaři a s šéfkou ECDC (dr. Andrea Ammonová, na fotce) už dva týdny diskutujeme, jak připravit exit. Naléhám na to hlavně já, trochu i můj německý kolega. Co máme na mysli? Nejde nám o to, kdy se mají otevírat obchody či hospody. Situace v různých zemích je různá, to ať si rozhodnou státy samy. Jde o něco jiného. Hlavní výhodou EU je volný pohyb a propustné hranice. Nelze všechno držet zašperované dlouho. Poškodilo by nás to všechny. Hlavně ekonomicky. K otevření ale nevede lehká cesta. Musí skončit plošné karantény. To znamená dostat virus pod kontrolu systémem chytrých, lokálních karantén. A zároveň obnovit důvěru mezi státy. Budou-li chytré karantény fungovat jen v jedné zemi, těžko se budou hranice otevírat. Vyřešily by to třeba dočasné imunizační pasy.
Bohužel ale EK v této věci zatím nepřipravila nic. Ani v textu, který ji Francouzi zakázali zveřejnit. Komisaři na naše naléhání ani neodpovídali. Chápala to jen dr. Ammonová, která (sic!) je lékařka. Dnešní videokonference, která to měla diskutovat, byla zrušena. Je to s nimi fakt těžké pořízení. Chaos není jen doma, ale ještě větší venku. Tak doufejme, že se k tomu po Velikonocích vrátíme…

Převzato z FB , autor Saša Vondra



Výkup s rozumem a bez hysterie 


8.4.2020

Pokoušet se zastavit tok druhotných surovin stejně jako sledovat TV komentátory v rouškách, bez smysluplné argumentace proč? Tak to chce opravdu, ale opravdu pevné nervy.

Vážení kolegové,

v návaznosti na uvolnění výkupu sběrných komodit od občanů vám zasíláme leták MZdr se základními pravidly. Ta jsou sice vydána pro maloobchod, což výkupny nejsou (i když jsou ve výčtu uvedeny), v základních principech je to však stejné i pro naši činnost.
Protože v rámci maloobchodu je povinnost občanovi poskytnout jednorázové rukavice (nebo přiměřenou náhradu) lze výkup provozovat standardním postupem.
Pokud by někdo z vás chtěl realizovat bezkontaktní postup výkupu, pak lze například:
pro zabránění dotyku obsluhy s doklady a papíry při výkupu, OP nebrat při kontrole do ruky, požádat o položení na nějaké vymezené místo a pouze se podívat a opsat si údaje, přičemž manipulaci s OP musí provést občan (držet OP v ruce není vhodné z důvodu "kontaktní vzdálenosti").
Založení a skladování "potenciálně infikovaného" podepsaného příjmového doklad nahradit tím, že se u váhy zavede kniha, do které sám občan zapíše nezbytné údaje, tedy jméno, příjmení a č. OP, což je dostatečná identifikace dodavatele, obsluha občanovi nadiktuje katalogová čísla a hmotnosti a občan vše podepíše. Na knihu nebude obsluha sahat (případně jedině v rukavicích), ta bude sloužit pouze při kontrole, že zapsaný občan v evidenci v konkrétní den odpad přivezl a stvrdil to podpisem. Takovýto zápis je jednoznačně určitelný a je spárovatelný se zapsanými daty v evidenci provozovny.

Závěrem si přejmě lepší časy, moc nezmatkujme a nepropadejme hysterii, na to máme plejádu vyvolených. Především používejme vlastní rozum a pro každou provozovnu zvolme optimální řešení s cílem zabezpečit své zdraví a zdraví zaměstnanců. 

 

Petr Miller

předseda SVDS


Letál info    zde

Leták pro tisk   zde

MZdr MO    zde 



Hamletovská otázka - otevřít či neotevřít a když ano, pak kdo..... 


5.4.2020

Výkupny a coronavir a marné hledání logiky

Dobrý den, kolegové ze segmentu výkupu a zpracování druhotných surovin.

To, co se nám stále nedaří, kolegům na Slovensku, po opakovaných pokusech se podařilo. Níže naleznete odkaz, ze kterého je patrné, že zprovoznění výkupen dostalo na Slovensku právní rámec, po čem již mnoho dní bez odezvy marně voláme. Kliknutím na hypertextový odkaz si otevřete kompletní informace, nicméně vyjímám to podstatné a tím je tento odstavec:

V tomto opatrení sú explicitne uvedené zberné dvory, ktoré sú od pondelka 30. marca 2020 znovu otvorené. Výraz zberné dvory je však v tomto konkrétnom prípade použitý pre prehľadnosť a zahŕňa všetky prevádzky, ktoré slúžia na zber odpadov. Okrem zberných dvorov sem patria aj výkupne a zberne odpadov.

Odkaz je zde:  https://www.minzp.sk/spravy/

 

Slováci jsou opět před námi  a neodpustím si poznámku, že Jano Budaj, nový ministr životního prostředí Slovenska, kolega z Laterny magiky a VPN z devadesátých let, je představitelem politiků 90tých let, na které současní, tzv. politici, ani po 30letech prostě nemají.

Na žádost, kterou jsme adresovali ministrovi Havlíčkovi ani po týdnu nepřišla odpověď, což také o něčem vypovídá a jak se zdá, také zmizel ministr Brabec, tady ten ministr, který řídí ministerstvo, které, jak jsme stále přesvědčováni, je široko daleko jediné, které bezkonkurenčně rozumí výkupu a zpracování druhotných surovin, ministr, který je tak aktivní např. v prosazování bezhotovosti, obhajování návrhů nových odpadových zákonů, kde především dominují sankce a zákazy všeho druhu, a kde o podpoře našeho podnikání není ani vidu ani slechu, a dnes, když má možnost zazářit, především tím, že prosadí na vládě ukončení toho nesrozumitelného stavu, ve kterém se nachází výkupny druhotných surovin, a zasadit se o nepřetržitý tok druhotných surovin, bez kterých se výroba neobejde, tak jako to vidíme nejen na Slovensku, ale i v jiných evropských zemích, tak náhle zmizel. A tak jediné co stojí za zmínku, z toho mála, co z tohoto ministerstva v poslední době přišlo, je jmenování nového ředitele odpadů, a ujištění, že to není apríl, což mnohé možná zklamalo. Ale to už je nad rámec této informace.  

Z Euric jsme obdrželi částečně vyplněný dotazník od některých členů EuRIC z několika států EU. Doporučuji si to přečíst. Viz příloha originál  - zde - a další příloha český překlad - zde - .

EuRIC dlouhodobě s ohnutým hřbetem poklonkuje Komisi EU a to je hlavní důvod, proč SVDS z této organizace koncem tohoto roku odchází. Ten dotazník je však v této situaci důležitý a není to o tom, že by se EuRIC z předklonu narovnala, ale je to o tom, že členové si uvědomili, že vzájemná informovanost je k prospěchu celé naší branže. I když jsou  odpovědi místy v obecné rovině můžeme si udělat obrázek, jak to vypadá v Evropě v našem segmentu. Až na výjimky je vidět, že snahou vlád je neházet ekonomice klacky pod nohy a to i v zemích, kde jsou ze současného vývoje dopady největší. Je vidět, že tam mají rozumnou vládu racionálně uvažujících lidí a ne politiky, pro které teď nastaly politické žně a čas řízené hysterie a strachu. To co vidíte v tabulce za ČR je mně neznámá firma, „second hand“, která s námi nemá nic společného, a která, coby nový člen nově utvořeného odvětví EuRIC – textil, podle mého názoru je nereprezentativní důsledek akce, která má opticky zakrýt výpadek SVDS, tedy ČR.

A nyní prosba i pro nečleny SVDS, vás, kteří hojně navštěvujete naše www stránky.

Kolegové, pokud máme někde vystupovat a hájit zájmy segmentu výkupu a zpracování druhotných surovin, pak musíme mít aspoň rámcovou informaci o současném stavu tohoto segmentu, kterou nemůžeme získat nikde jinde, než od vás. Žádám vás o vyplnění dotazníku, který by měl odrážet dopady stávající situace na naše podnikání. Zatím odevzdala necelá polovina členů SVDS, což opravdu nestačí.  Dotazník naleznete - zde - , snad ta chvilka na vyplnění vás o mnoho času nepřipraví a opravdu moc prosím a žádám o vyplnění a o obratem odeslání, ideálně v PDF, na adresu svds@svds.cz. Údaje za jednotlivé provozovny budou anonymizovány, pro argumentaci budou požívany pouze kumulativní údaje.

Petr Miller

Předseda SVDS

 



Otevřený dopis ministrovi Havlíčkovi 


29.3.2020

Bohužel, nemám jinou možnost než formu otevřeného dopisu


<< <  1  2  3  4  5  6  > >>

 

EuRIC
EFR
EFR
 
 

© Web4ce s.r.o. 2015 | Provozováno na CMS E4E | Mapa webu

Vyhledat