Zbytečné odpady 

Zbytečné odpady deformují základ výpočtu podílu recyklace a využití odpadů, tím se zkreslují informace o výsledcích úsilí nás všech.

Rád bych Vám představil jednu velmi zvláštní kapitolu. Nazval jsem ji “Zbytečné odpady”.

Obsahuje příklady zbytečných odpadů, které existují a škodí – proto o nich píšu.

Zbytečné odpady deformují základ výpočtu podílu recyklace a využití odpadů, tím se zkreslují informace o výsledcích úsilí nás všech.

Mým záměrem je na zbytečné odpady více upozornit a nastartovat, pokud možno kultivovanou odbornou diskusi, která by se časem měla dobrat závěru, co s nimi bude dál.

Přece to takhle nemůže zůstat?

Obsahuje části:

• ZBYTEČNÉ ODPADY
• Jak je to se zbytečnými odpady?
• Budeme zálohové systémy vůbec potřebovat?
• Proč to měnit, když jsme ještě nevyužili všechny systémové rezervy?
• JAK ZAČÍT?
• Jakou funkci má obal?
• Sporným bodem je prezentace výrobku
• Jak vypadá zbytečný obal?
• Jak to poznám?
• Jak vypadá zbytečný odpad?
• Ilustrační příklad: potřeby na holení
• Jak to fungovalo dříve?
• Opravdu potřebujeme obal, který nás přiměje ke koupi výrobku?
• Ilustrační příklad: věci běžné potřeby
• Kdy není propagace výrobku potřeba?
• Léky
• Dezinfekce pro běžnou potřebu
• Běžné příslušenství (vše, co nemusí být nutně zabaleno)
• ODŮVODNITELNÉ VÝJIMKY
• Recyklujte! Ale je to vždy technologicky možné?
• Kdy má smysl upřednostnit využití před recyklací?
• Ilustrační příklad: specifické balení výrobků pro potravinářský průmysl
• STÁT ZASPAL VÍCE NEŽ 31 LET
• Regulace ze strany státu – jako ve špatném budovatelském filmu
• Odstrašující ukázka nepřiměřenosti systémových opatření státu
• Zálohový systém šitý “na míru” lobbistům
• Zálohový systém šitý hodně horkou jehlou
• Chcete zaslat příklad zbytečného obalu nebo zbytečného odpadu?
• Váš tip na ilustrační příklad zbytečného obalu nebo zbytečného odpadu

Význam použitých zkratek (řazeno abecedně):

ZBYTEČNÉ ODPADY

ZBYTEČNÉ ODPADY

Málokterá činnost na této planetě alespoň částečně nesouvisí s odpady!

Fakt je, že odpadů pořád přibývá a není to náhoda. Hrají v tom roli různé důvody, včetně obyčejné lidské pohodlnosti.

Můžeme to změnit, ale je třeba si uvědomit:

• opatření na snížení produkce odpadů mají své technologické limity
• až jich bude dosaženo, už se nic nezlepší – jenom budeme zbytečně platit navíc
• proto už teď je třeba hledat jiné cesty – ty, které jsou reálné jak časově, technologicky, i lidsky

Udělejme první krok a přestaňme plýtvat!

Zkusme se zamyslet nad vznikem řady zbytečných, nejčastěji obalových odpadů. Ale nejde jenom o ně.

Sami znáte dost různých případů a já některé další ještě představím. Chci vysvětlit souvislosti a ukázat některé chyby.

Snad to napoví, co je jinak…

Jak je to se zbytečnými odpady?

Hodně se diskutuje na téma recyklace odpadů. Někteří si pletou recyklaci s využitím. Další jen matně tuší o co jde a stydí se to přiznat.

Jiní se snaží křečovitě prosadit zálohový systém i přesto, že dosud nebyla dořešena významná systémová rezerva: ZBYTEČNÉ ODPADY

Je třeba neustále veřejnosti vysvětlovat, že lze všechno zjednodušit na jednoduchou rovnici:

ZBYTEČNÉ OBALY + JEDNORÁZOVĚ POUŽITELNÉ VÝROBKY = ZBYTEČNÉ ODPADY

Zbytečné odpady deformují základ výpočtu podílu recyklace a využití odpadů, tím se zkreslují informace o výsledcích úsilí nás všech.

Ale tak to být nemusí!

Již delší dobu přemýšlím, čím to podpořit.

Chci to popularizovat a hlavně vysvětlovat!

Zvolená forma popularizace je věcí odlišného vnímání stylu (každý máme nějaký vkus), což by měla být pestrá mozaika vzájemně se doplňujících informací. Nic není lepší nebo horší forma – každá snaha je potřebná a důležitá.

Diskutujme o formě, která by byla přístupná a také pochopitelná jak laické, tak odborné veřejnosti.

Proč má smysl o vhodných příkladech informovat? Dojdeme tím k odpovědi na jednu podstatnou otázku:

Budeme zálohové systémy vůbec potřebovat?

Zase nikdo z politiků dostatečně nezohlednil stávající stav.

Něco, co tady řadu let existuje, velmi obstojně to funguje a má to i výsledky, na které můžeme být právem hrdí.

Třeba zpětný odběr obalů formou náhradního plnění, jak to již asi 25 let funguje prostřednictvím našich obcí, které mají smluvní vztah s autorizovanou obalovou společností. A to není zdaleka všechno.

Existují obchody, kde lze provést nákup zboží bez obalu. Nakoupíte i bez vzniku zbytečných obalů a žádné zálohy vůbec nejsou potřeba.

Neukazuje právě konkrétní příklad facebookové iniciativy #ZbytecneOdpady pravou podstatu věci?

Výsledek těchto souběžně probíhajících aktivit není ani vůbec špatný: 80 % PET lahví se dokáže vrátit zpět

Požadavek EU je 90 %. Takže nám stačí už jenom málo.

A v tuto chvíli přijde MŽP s nápadem zálohových systémů, což je

• hodně předražená systémová duplicita, svojí skutečnou funkcí připomínající spíše trojského koně: investiční náklad činí zhruba 5 miliard na zálohový systém PET a provozní náklady cca 1,5 mld. Kč (náklady se určitě zvýší, jako když stát staví dálnice)
• odstrašující ukázka naprosté nepřiměřenosti systémových opatření státu, která za asi 6,5 miliardy Kč údajně vrátí do oběhu o směšných 10 % více plastových lahví tím, že je prostě ukradne obcím, jejichž občané je poctivě sbírají (ve lhůtě do pěti let od spuštění systému)
• mimochodem: podobný zálohový systém zavedený na Slovensku po roce činnosti dosahuje pouhých 70 % – takže nesplňuje, co má

Asi Vás taky napadnou logické otázky:

1) Zabývá se někdo tím, zda může stávající systém oněch zbývajících 10 % nějak “dohnat”?

Ano. Existují odborné polemiky skutečných odborníků, kteří (na rozdíl od MŽP) mají svoji erudici postavenou na zkušenostech z provozní praxe.

TIP: systém, který tohle splňuje, funguje například v Belgii, která má i srovnatelný počet obyvatel – nemůžeme se inspirovat právě tam?

2) Copak tohle na MŽP nikdo neřeší?

Ano, řeší. Ale názory skutečných odborníků z provozní praxe na MŽP asi nikoho nezajímají.

Zjevně se naslouchá jenom nápojovým lobbistům, kteří se těší v této věci až nebývalé podpoře. Ale není to jenom o PETu a plechovkách.

Opatření poškodí recyklaci plastů. Protože prodej PETu dotuje zpracování i méně kvalitních frakcí plastů! Komodita “plasty” není jenom o PETu.

Závěr je jasný:

Regulovat by se mělo pouze tam, kde to má smysl a nikoliv plošně a na politickou objednávku tzv. “nezávislých iniciativ” lobbistů.

Proč to měnit, když jsme ještě nevyužili všechny systémové rezervy?

Ještě jednou si zopakujme výše uvedenou rovnici:

ZBYTEČNÉ OBALY + JEDNORÁZOVĚ POUŽITELNÉ VÝROBKY = ZBYTEČNÉ ODPADY

Zbytečné odpady deformují základ výpočtu podílu recyklace a využití odpadů, tím se zkreslují informace o výsledcích úsilí nás všech.

Jak konkrétně to deformují? Jak si to konkrétně představit?

Je to prosté:

zbytečné odpady jsou započítávány do základu výpočtu – tedy všech vyprodukovaných odpadů. Vůči této hodnotě se kalkulují kvóty recyklace a využití odpadů. A ty jsou v důsledku zbytečných odpadů zkresleny a neinformují zcela pravdivě.

Tím, že se celková produkce odpadů sníží o alespoň část zbytečných odpadů, výsledná hodnota kvót recyklace a využití odpadů bude vyšší, protože nebude obsahovat to, co je tam zbytečné.

Jsou příklady, které ukazují na skryté a dosud nevyužité systémové rezervy. Níže v textu je několik ilustračních příkladů, které to vysvětlují.

V reálném životě je četnost jich výskytu tak velká, že není důvod něco ukvapeně měnit, když jsme ještě nevyužili všechny systémové rezervy!

Nastartujme informační kampaň, která každému z nás umožní napsat kratičkou zprávu o příkladu ze svého nejbližšího okolí (třeba emailem), chcete-li, přidejte i fotku, případně stručný komentář.

Bude to nástroj, který nám všem pomůže si uvědomit to nejdůležitější:

konkrétní příklady zbytečných odpadů jsou nám často blíže než si myslíme

Snad tím lépe pochopíme, jak to můžeme reálně ovlivnit. Jakou formou? Nejlépe tou nejjednodušší, pochopitelnou i pro laickou veřejnost.

Rád zařadím Vámi zaslaný příklad k těm dalším a budu plně respektovat, zda to chcete zveřejnit pod svým jménem nebo zůstat v anonymitě.

Pokud Vás to inspiruje a chcete přidat svůj vlastní příklad, budete vítáni. Moje kontaktní údaje jsou uvedeny na konci této stánky (odkaz: zde)

Možná si my všichni i vzpomeneme, že jsme to také už někdy viděli, jenom nás to nenapadlo tehdy řešit nebo se nad tím alespoň zamyslet.

Rozšiřme tím rozhledy všech ostatních. Můžeme také diskutovat, jak to změnit nebo napravit.

Třeba tím inspirujeme i naše legislativce (nejenom na MŽP, ale i na dalších ministerstvech).

Doufejme, že MŽP při tvorbě nového předpisu na křečovitě vynucené zálohové systémy nastudovalo i svůj zákon o obalech (č.477/2001 Sb.), který základ řešení záloh již 20 let obsahuje. Někteří z těch, co zálohové systémy prosazují, je již dříve vyzkoušeli a výsledek lze označit jako fiasko.

JAK ZAČÍT?

Zkuste si třeba odpovědět na několik základních otázek:

• jakou funkci má obal?
• jak vypadá zbytečný obal?
• jak vypadá zbytečný odpad?
• opravdu potřebujeme obal, který nás přiměje ke koupi výrobku?
• kdy není propagace výrobku potřeba?
• kdy má smysl upřednostnit využití před recyklací?

Pro začátek tu odpověď zkusíme hledat společně:

Jakou funkci má obal?

Jak stanoví stávající zákon o obalech:

• obalem výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy a určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli

Zde se dotýkáme oblasti ekodesignu – je to design, který do vývoje a návrhu produktů zahrnuje i hledisko ochrany životního prostředí.

Zjednodušme to: to, že je třeba obalem chránit zboží, je jasné každému z nás!

Otázkou zůstává, zda je to vždycky potřeba a jakou měrou (viz ukázkové příklady níže v textu – část: Jak vypadá zbytečný obal?)

Taková věc ale často naráží na protichůdné požadavky EU a tím i státu. To jsou okolnosti, které nezáleží na vůli spotřebitele.

EU je v tomto ohledu naprosto schizofrenní a sama sobě protiřečí. Nevěříte?

Musíme si uvědomit, že stěžejní právní úpravou pro ochranu zdraví lidí jsou především

• hygienické předpisy
• předpisy na ochranu spotřebitele a případně
• veterinární předpisy (nakládání s potravinami, které jsou živočišného původu)

Je dobré připomenout, že platí hygienické předpisy, které souvisejí s Nařízením EPR č.852/2004 (ES), které je u nás známo pod označením „HACCP“.

Ano, program k zajištění bezpečnosti poskytovaných stravovacích služeb zpracovaný podle postupů založených na zásadách analýzy rizika a kritických kontrolních bodů (HACCP) se primárně vztahuje na provozovatele potravinářských provozů (např. povinnost dle čl.5, odst. 1 HACCP), ale její část „Zásady správné výrobní a hygienické praxe“ je hygienickou služnou analogicky a velmi důsledně vyžadována v rozsahu správné hygienické praxe pro uchovávání potravin.

A tady je kámen úrazu:

Co jeden předpis EU žádá, to jiný předpis té samé EU omezuje!

Co Nařízení EPR č.852/2004 (HACCP) vyžaduje, to omezuje Směrnice EPR 2019/904 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (odkaz: zde).

Opravdu je nutné každý nesmysl harmonizovat s EU? Nebo nám v přístupové dohodě někdo povolil používat i náš zdravý rozum?

Sporným bodem je prezentace výrobku

Každý obchodník ví, že obal “prodává”.

Je-li výrobek v atraktivním obalu, spolehlivěji zaujme spotřebitele a ten je pak obětí toho nejjednoduššího triku všech obchodníků: 

vydělat si peníze za každou cenu

Opravdu mne musí někdo draze přesvědčovat, když jdu ze své vůle nakoupit, že to koupit prostě musím?

To vše se dá ovlivnit osvětou a tím změnou našich spotřebitelských návyků!

Stačí Vám na to jednoduché počty, ani matematiku umět nemusíte:

Každý, kdo koupí výrobek v obalu, platí

1. poprvé za zboží zabalené v obalu
2. podruhé za obal, který už více nepotřebuje – donese výrobek domů, obal se nedá opakovaně použít nebo využít na něco jiného (je až neuvěřitelné, co všechno dokáží domácí kutilové vyrobit z PET lahví, lahví od okurek, atd.)
3. potřetí za obalový odpad, kterého se musí legálně zbavit a za to také zaplatit (např. místní poplatek za odpady nebo popelné v nájemní smlouvě)

Ano, může to mít své odůvodnitelné výjimky. Ale jinak to platí.

Zde si myslím, že jsou výjimečné oblasti, kde by to měl náš zákon přímo zakazovat (viz ukázkové příklady níže v textu – část: Kdy není propagace výrobku potřeba?)

Jak vypadá zbytečný obal?

Jako obal, který mi není k ničemu.

Jeden speciální případ bych zdůraznil:

pokud je obal příliš velký a samotný výrobek je sotva do poloviny jeho užitného objemu, tak je to zbytečný obal a zákon by to měl řešit!

(myslím, že odůvodnitelné výjimky lze snadno před zákonem obhájit)

Jak to poznám?

Když si vybírám v obchodě nějaký výrobek, zkusím se zamyslet i nad tím, co asi bude pak s jeho obalem:

• je vratný nebo opakovatelně použitelný?
• je příliš velký a samotný výrobek je sotva do poloviny užitného objemu?
• znám způsob, jak jej doma využít?
• co když ho může použít někdo z rodiny, který ho na něco využije?
• mám ve městě automaty na farmářské mléko?
• všiml jsem si, že si je lidé „čepují“ do přinesené bandasky nebo opakovaně použitelné plastové lahve?
• máte možnost koupit výrobek bez obalu?
• opravdu pokaždé potřebuji na každý druh výrobku samostatný obal?
• nejde to zařídit jinak?

Nevíte, jak se rozhodnout? Zkuste následující pokus:

1. Kupujete zlevněné krabicové mléko? Co karton, to 12 litrů mléka. Myslíte si, že jste ušetřili? Uschovejte si na chvíli jejich prázdné obaly a postavte si je do řady vedle sebe. Zkuste odhadnout, kolik jich bude za kalendářní rok, kdy musíte takové množství koupit a za jakou celkovou cenu.
2. Pokud máte možnost kupovat mléko přímo z automatu, budete si je sami plnit do přinesené nádoby (opakovaně použitelná láhev nebo bandaska). Představte si tuto nádobu vedle pomyslné řady prázdných obalů od trvanlivého mléka za celý rok a zjistíte, že ta bandaska je pořád jenom jedna!
3. Pokud nemáte možnost kupovat mléko přímo z automatu, zkuste to třeba s vínem. Odhadněte, kolik lahví vypijete za celý kalendářní rok. Pak si někdy kupte víno točené do demižónu nebo kanystru, který se dá koupit. Představte si tuto nádobu vedle pomyslné řady prázdných obalů vína za celý rok a zjistíte, že ten demižón nebo kanystr je pořád jenom jeden.
4. Komu se to nechce absolvovat, stačí když po celé rodině uklidí obaly druhý den po silvestrovské oslavě… (to je lekce plně dostačující ke správnému pochopení základního principu).

Jak vypadá zbytečný odpad?

Nejčastěji jde o jednorázově použitelný výrobek, který nešlo použít opakovaně. Nebo to může být jednorázový obal.

Obecně lze říci: věc lidově někdy označovaná jako “jednohubka”, tedy cokoliv na jedno použití. Není na škodu uvést pár příkladů.

Ilustrační příklad: potřeby na holení

Představte si holicí břit – tedy nástavec, který se nasazuje na vhodný držák a slouží na naše “polidštění” holením vybraných částí těla.

Až se břit otupí (nebo ošoupe nástavec holicího strojku), tak se prostě vyhodí do komunálního odpadu.

Využití ani recyklace není nijak systémově zajišťována.

Jak to fungovalo dříve?

Když se můj děda holil, měl svoji břitvu, která mu vydržela celý život. Když se břitva otupila, šla nabrousit. Dodneška ji mám schovanou na památku, ale nemám odvahu ji používat. Ale třeba bych se to také naučil, snížení tlaku krve uvítám…

Můj otec i já sám jsem kdysi používal holicí břit na klasické žiletky (ještě to mám někde schované). Když se žiletka otupila musela se vyhodit.

Její recyklaci ani jejímu využití nic nebrání.

ilustrační foto

Nikdo se o žiletku už nepořeže, protože je při vyhazování tupá.

A to není všechno:

K holení se používá pěna nebo gel, zpravidla ve spreji nebo v tubě. Až nosný plyn zcela vyprchá, tlaková láhev se zahodí. Do kovů ji hází málokdo.

Využití ani recyklace tím vlastně moc nehrozí. Není to škoda?

Naši dědové a otcové měli štětku na holení a mýdlo. Když mýdlo došlo, koupilo se v papírovém obalu další, rozbalilo se a vložilo do původního kovového obalu, který byl současně obalem cestovním (v koženém pouzdru jako celek).

U holicího náčiní ještě chvilku zůstaneme:

Pokud chodíte k holiči, jistě jste si všimli holicího nástavce strojku určeného pro profesionální použití.

Násuvné holicí kovové lišty na zastřihování jsou částečně zapuštěny do plastového sedla, které tím znemožňuje jeho opakované použití po nabroušení (plastová část by se broušením zničila).

My dříve narození si pamatujeme, že takzvaná “mašinka” měla nástavec celokovový, který byl záměrně vyroben tak, aby šel opakovaně nabrousit.

Učeň, který si ji koupil (když se učil na holiče), ji měl zpravidla celý svůj profesní život a pořád mu fungovala, protože se dala kdykoliv nabrousit.

Některé mašinky byly na “ruční pohon”, ty novější už i na elektrický pohon, vzpomínáte?

Z toho lze snadno pochopit princip řešení celého problému:

výrobek, který neumožňuje jeho opakované použití, je zbytečný odpad

Otázka zněla: Jak vypadá zbytečný odpad?

Myslím, že odpověď už znáte…

Opravdu potřebujeme obal, který nás přiměje ke koupi výrobku?

Když to koupit prostě musím, tak na co je mi propagace výrobku na obalu?

Proč by někdo dělal propagaci pro věci běžné potřeby? Zbytečné plýtvání!

Ilustrační příklad: věci běžné potřeby

1. když kupuji chléb, nepotřebuji více než základní údaje o výrobku, které mohou být na cedulce vedle zboží nebo na jeho sáčku (jednotné, snadno recyklovatelné obaly, které prodejce opatří polepovacím štítkem)
2. když kupuji boty, stačí mi obyčejná krabice se štítkem, kde jsou základní údaje
3. když kupuji léky, nepotřebuji více než základní údaje (info viz příbalový leták)
4. když kupuji léky s opakovaně použitelným aplikátorem (pokud se dá umýt), nepotřebuji aplikátor v každém samostatném balení (platí to omezeně – léky mají svá individuální pravidla)

A to není všechno:

Jako dítě si pamatuji, že oční kapátko šlo v lékárně koupit samostatně a tak je nebylo nutno dávat do každého samostatného balení očních kapek.

Ty zmíněné oční kapky byly ve skleněné uzavíratelné lahvičce a do další papírové krabičky je nikdo nedával. Nebylo to potřeba.

A dnes? Dnes žijeme obklíčeni aplikátory všeho druhu:

Vážně by se podobných příkladů nedalo najít více?

Kdy není propagace výrobku potřeba?

Pokud zboží potřebuji (jsou to věci běžné potřeby) a stejně je koupím bez ohledu na propagaci výrobku.

Následují ukázkové příklady, kdy bych propagaci na obalu přímo ze zákona zakázal:

Léky

Pokud není nezbytně nutno zachovat aseptičnost léku (nebo jeho kvalitu chránit jiným přiměřeným způsobem), tak by jeho obal mohl být jednodušší.

Nepotřebuji více než základní údaje o výrobku (jednotné, snadno recyklovatelné obaly, které výrobce nebo prodejce opatří polepovacím štítkem).

Opravdu potřebujeme, aby obaly od léků hrály všemi barvami zvoleného logotypu

nebo nám postačí unifikovaná krabička s polepem nebo jenom lahvička s polepem?

Vážně by se podobných příkladů nedalo najít více?

Dezinfekce pro běžnou potřebu

Nedávná covidová opatření ukázala, že ne všechno je nutné mít v plastovém a pak ještě v papírovém obalu.

Navíc by v některých případech mohlo jít o opakovaně použitelný obal, který si zákazník snadno doplní z náhradního balení po odšroubování uzávěru a opět zavře. Kolik takových obalů se v době covidových opatření zbytečně vyhodilo, když je stačilo jenom dolít další desinfekcí a používat dál?

Běžné příslušenství (vše, co nemusí být nutně zabaleno)

Když jsem před více než 30 roky kupoval v “elektře” rozdvojku nebo prodlužovačku, byla bez obalu. Obsluha mi ji prostě podala z ruky do ruky.

Dnes je to směs plastu a papíru a někdy i kovu. Kabely jsou staženy drátkem obaleným plastem. Dříve na to stačila gumička nebo provázek.

Ale proč? Není k tomu žádný důvod!

A co nejrůznější kabely, flashdisky, vypínače a další vybrané součástky?

není to na tak krátký kus připojovacího kabelu trochu zbytečný luxus?

není ten flashdisk v té záplavě obalů poněkud osamocen?

A teď nejtěžší kalibr dne:

dárkové balení dobíjecí šňůry v kazetě, vnější obal z papíru, vnitřní obal z plastu a to vše ještě uzavíratelné na dva magnety (zaklapne to jako knížka)

Mně osobně by úplně stačilo, když si takové zboží koupím v prodejně přímo z pultu:

Vážně by se podobných příkladů nedalo najít více?

ODŮVODNITELNÉ VÝJIMKY

Recyklujte! Ale je to vždy technologicky možné?

Ne všechny materiály jsou reálně recyklovatelné.

Mnozí budou asi překvapeni, ale někdy technologické okolnosti mohou rozhodnout o tom, že má smysl upřednostnit využití před recyklací.

Kdy má smysl upřednostnit využití před recyklací?

Předem upozorňuji, že takové případy je třeba řádně odůvodnit, aby nemohlo dojít k jejich případnému zneužívání!

Ilustrační příklad: specifické balení výrobků pro potravinářský průmysl

Některé z odpadů (hlavně obalových odpadů) mají povrchovou úpravu, která brání jejich následnému materiálovému využití (např. povoskovaný papír), ale v potravinářském provozu je tato úprava nezbytná zejména z hygienických důvodů nebo k zajištění přiměřené ochrany baleného výrobku ve prospěch konečného spotřebitele.

Vhodnost směsí plastů (např. kombinace jednotlivých plastových obalů) k jejich materiálovému využití je dána především jejich schopností vytvořit homogenní směs, kterou lze dále zpracovávat vstřikovacím nebo lisovacím strojem (formou).

Dosáhnout ideálně homogenních vlastností u recyklace použitých plastů je reálně neproveditelné, proto takové směsi vykazují vždy určitý stupeň heterogenity (nehomogenity).

Aby se mohlo kvalifikovaně rozhodnout, zda je směs použitých plastů vhodná nebo nikoliv, je třeba provést:

1. odběr zkušebních vzorků k provedení laboratorních zkoušek (doporučuji zohlednit ČSN 64 0201 „Zkoušení plastů. Vzorkování“)
2. zajistit provedení laboratorních zkoušek, které by zohlednily dotčené vlastnosti (viz níže)
3. provést zkušební test v reálných provozních podmínkách (t.j. pokud zkušební vzorky vyhovují provede se zaslání testovací šarže k “cvičnému testu” recyklace)

Ve výše uvedeném bodu 2 je třeba zohlednit alespoň:

• složení směsi
• obsah nežádoucích příměsí
• vybrané fyzikálně-chemické vlastnosti, které jsou potřebné u konkrétního způsobu využití recyklované směsi

Rozhodující je výběr konkrétního způsobu využití směsi plastů!

Požadavky dotčených ČSN na zkoušení vlastností plastů jsou natolik náročné, že ne všechny plasty tomu vyhoví. Právě jejich výsledky mohou mnohé napovědět. Z toho důvodu pak nemusí být plasty vhodné ani k recyklaci ani k materiálovému využití.

Ale pořád mohou být energeticky využity – jejich průměrné výhřevnosti jsou srovnatelné s černým uhlím. Některé mají výhřevnost dokonce i vyšší.

Vysvětlující poznámka: rozdíl mezi recyklací a využitím je v tom, že do recyklace se nezapočítává energetické využití

Specifický případ směsi plastů v potravinářském průmyslu:

např. směs označovaná jako APET/PE (tzv. „tvrdá fólie“), pro tepelné tvarování spodních misek a jejich přebalu PET/PE (tzv. „zatavitelná fólie“)

Směs je po vzájemném zatavení mechanicky neoddělitelná a vykazuje tak rozdílné parametry smrštění, že ji nelze tepelně zpracovat vstřikovacím ani lisovacím strojem.

Tím je technologicky nerecyklovatelná a materiálově nevyužitelná!

Ale zakázat nebo omezit použití těchto fólií nemá žádný smysl – její použití důsledně vyžadují hygienické předpisy, související s HACCP.

Ano, chápete to správně.

To co Nařízení EPR č.852/2004 (HACCP) vyžaduje, to samé současně omezuje Směrnice EPR 2019/904 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí.

Ten samý orgán EU vytváří naprosto zbytečné konflikty zájmů a na členské státy tlačí, aby ten šlendrián někdo vyřešil. Navíc zůstává otázkou, jestli by si v EU neměl někdo nejdříve udělat pořádek sám u sebe a teprve pak požadovat po členských zemích, aby něco zaváděly.

Proč to všechno vlastně píšu?

Snažím se vysvětlit souvislosti, které je dobré znát, aby si člověk mohl udělat nezávislý úsudek. Nezatížený politickými a lobbistickými tlaky.

STÁT ZASPAL VÍCE NEŽ 31 LET

Fungování státu někdy připomíná absurdní skládačku, balancující na hraně možností prostoru i času:

V oblasti zbytečných obalů a zbytečných odpadů tomu není jinak.

Ale trochu se zapomíná na to, že ne vždy to lze v provozní praxi reálně splnit:

Regulace ze strany státu – jako ve špatném budovatelském filmu

Zde bych měl

• psát o revizích evropské směrnice o obalech a obalových odpadech, kdy EU nechce jen snížit zbytečné používání obalů a tím podpořit recyklaci
• vysvětlovat snahu Ministerstva životního prostředí (MŽP) regulovat omezení tzv. “jednorázových plastů”, které byly nedávno vydány

Ale nechci. Jsem znechucen tím, jak stát neuvěřitelně zaspal: více než 31 let (přesně 11 384 dnů)

A mohlo to být i horší.

Princezna Růženka spala 100 let, legislativci MŽP “jenom” pouhých 31 let a 2 měsíce. Akorát nevím, kdo koho líbal 

Posuďte sami:

• historicky první zákon o odpadech (č.238/1991 Sb.) byl v ČR účinný od 01.08.1991
• historicky první zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí (č. 244/2022 Sb.) je účinný až od 01.10.2022

To znamená, že

1. neuvěřitelných 11 384 dnů (31 let a 2 měsíce) legislativcům MŽP trvalo, než byli schopni vytvořit alespoň první vlaštovku regulace dopadu části jednorázově použitelných výrobků na životní prostředí
2. mezi tím naše země byla zaplavována množstvím obalů a jednorázově použitelných výrobků často pochybného původu a složení!
3. teď ty materiály podřadné kvality máme recyklovat bez ohledu na to, zda je to vůbec technologicky možné!
4. to, že jsou to mnohdy materiály energeticky využitelné, MŽP “odměňuje” tím, že to nelze započítat do kvót recyklace – asi motivace, ne?

Ale nejedná se jenom o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí! Plast není jediná komodita, o kterou v reálu jde.

Odstrašující ukázka nepřiměřenosti systémových opatření státu

Hovořím o přípravě předpisů na zálohové systémy, které právě MŽP připravuje jako důsledek účelového tlaku společenského zadání lobbistů z takzvaně “nezávislých iniciativ”, jednostranně propagujících zálohy obalů, jejichž nezávislosti a nestrannosti by se vysmálo i malé dítě.

Výchozí stav v době přípravy opatření:

Jenom připomínám, že momentální stav je: 80 % PET lahví se dokáže vrátit zpět.

Požadavek EU je 90 %. Takže nám stačí už jenom málo.

A v tuto chvíli přijde MŽP s nápadem zálohových systémů, což je

• hodně předražená systémová duplicita, svojí skutečnou funkcí připomínající spíše trojského koně: investiční náklad činí zhruba 5 miliard na zálohový systém PET a provozní náklady cca 1,5 mld. Kč (náklady se určitě zvýší, jako když stát staví dálnice)
• odstrašující ukázka naprosté nepřiměřenosti systémových opatření státu, která za asi 6,5 miliardy Kč údajně vrátí do oběhu o směšných 10 % více plastových lahví tím, že je prostě ukradne obcím, jejichž občané je poctivě sbírají (ve lhůtě do pěti let od spuštění systému)
• mimochodem: podobný zálohový systém zavedený na Slovensku po roce činnosti dosahuje pouhých 70 % – zjevně nesplňuje, co má

Zopakuji také související logické otázky:

1) Zabývá se někdo tím, zda může stávající systém oněch zbývajících 10 % nějak “dohnat”?

Ano. Existují odborné polemiky skutečných odborníků, kteří (na rozdíl od MŽP) mají svoji erudici postavenou na zkušenostech z provozní praxe.

TIP: systém, který tohle splňuje, funguje například v Belgii, která má i srovnatelný počet obyvatel – nemůžeme se inspirovat právě tam?

2) Copak tohle na MŽP nikdo neřeší?

Ano, řeší. Ale názory skutečných odborníků z provozní praxe na MŽP asi nikoho nezajímají.

Zjevně se naslouchá jenom nápojovým lobbistům, kteří se těší v této věci až nebývalé podpoře. Ale není to jenom o PETu a plechovkách.

Opatření poškodí recyklaci plastů. Protože prodej PETu dotuje zpracování i méně kvalitních frakcí plastů! Komodita “plasty” není jenom o PETu.

Závěr je jasný:

Regulovat by se mělo pouze tam, kde to má smysl a nikoliv plošně a na politickou objednávku tzv. “nezávislých iniciativ” lobbistů.

Zálohový systém šitý “na míru” lobbistům

Ano, nápojářská lobby se rozhodla zničit více než 25ti leté úsilí obcí, které poctivě sbíraly plasty a chce jim sebrat tu nejcennější frakci: PET lahve

Co na tom, že prodej PETu dotuje zpracování i méně kvalitních frakcí plastů! Jak se to dá provést? Jednoduše a nenápadně.

Ilustrační příklad:

• nápojářské společnosti Kofola a Mattoni 1873 vstoupily do slovenské firmy General Plastic, která produkuje preformy pro výrobu PET lahví
• podepsaly dodatek ke smlouvě se společností GP Alliance o koupi třetinových podílů
• zbývající třetina akcií zůstává původnímu majiteli, tedy skupině GP Alliance podnikatele Jána Sabola
• všichni tři spolupodílníci se už podle ní rozhodli, že do výroby General Plastic budou investovat
• díky tomu zvládnou zastat celý proces recyklace PET lahví – od jejich sběru až po výrobu nových recyklovaných lahví
• teď jde jenom o to, aby měli k dispozici dostatek PETu – ale kde ho vzít? Nejjednodušší je ho vzít obcím!
• proto je třeba lobbovat za zálohové systémy, což je vlastně takový hodně předražený trojský kůň, který za asi 6,5 miliardy Kč vrátí do oběhu o 10 % více plastových lahví do pěti let od spuštění systému (i bez tohoto nesmyslu se dnes vrací 80 % PET zpět a do limitu požadovaném z EU nám zbývá právě těch zmíněných 10 %)
• škoda, že na MŽP zase nic nepochopili a tak tu lumpárnu velkoryse podporují ze všech svých laicky naivních sil i přesto, že systém, který náš cíl splňuje, funguje třeba v Belgii (Belgie má i srovnatelný počet obyvatel)

Zálohový systém šitý hodně horkou jehlou

Další hledisko, o kterém se příliš nemluví je kvalita vládního návrhu materiálů ke zřízení zálohového systému.

Nikdo dostatečnou měrou nezohledňuje negativa, která to přináší.

Vybírám jen ty nejzajímavější:

• provozování dvou systémů je vždy neekonomické (dvojí administrativa, samostatná logistika apod.)
• skladovat doma odebírané komodity tak, aby je automat bez problémů odebral nebude mnohdy splnitelné (PET nesmí být zdeformovaná)
• lahev koupená např. v Německu má ochranný kód, aby nemohla přijímat ty “odjinud”, takže s ní musíte jet zpět – věděli jste to?
• nejvíce to poškodí obce, které více než 25 let poctivě sbíraly plasty a jejich obecní systém nakládání s odpady to zcela znehodnotí
• obce i zpracovatelské firmy investovaly do souvisejících opatření i vybavenosti nemalé prostředky, které někteří dosud splácí (ty půjčené prostředky jim splatí kdo, když PET přetáhnou nápojoví “obaláři” a nebude co zpracovávat?)
• obce staví moderní třídicí linky, které vytřídí komodity s vysokou účinností, jejich investice budou ohroženy
• srovnáte-li docházkovou vzdálenost ke stávajícím kontejnerům (např. žlutý na plasty) a novým místům zpětného odběru, tak efektivnost nového systému je silně diskutabilní
• co bude se stávajícími kontejnery na tříděný odpad, kterými jsou obce vybaveny napříč ČR?
• zřízení uvažované “neziskové organizace”, přes kterou se vše bude organizovat, je dosud mlhavé a nepřesné (netransparentní pravidla fungování)

Nový systém vůbec neřeší ani další související komplikace:

• v objektech, kde bude zpětný odběr probíhat, se musí projednat zřízení dodatečných skladovacích prostor pro odebírané komodity, což ne vždy musí být úřady schváleno (zvýšené požární riziko, konflikt s hygienickými předpisy, anebo to prostě nebude kam dát)
• v objektech, kde bude zpětný odběr probíhat, se musí požádat o změnu užívání stavby (změní se účel užívání stavby – stavební předpisy mluví jasně, je třeba nový kolaudační souhlas)
• změnily se hygienické předpisy v objektech – skladování a odvoz odebírané komodity se nesmí křížit se závozem nově naskladněných potravin (ne vždy lze splnit – přečtěte si HACCP: Nařízení EPR č.852/2004)
• pokud odběr bude probíhat prostřednictvím automatu, není úplně jasné, jak to bude s jeho financováním (pořizovací náklady, náklady na: provoz, údržbu, servis)

Už o tom tady nechci více psát. Znechucuje mě to.

Chcete zaslat příklad zbytečného obalu nebo zbytečného odpadu?

Je tu totiž něco důležitějšího: to, co jste právě přečetli – uvědomit si souvislosti zbytečných odpadů a zamyslet se nad tím!

Postavit před MŽP pomyslné zrcadlo, ve kterém by byly k vidění konkrétní ukázky zbytečných odpadů. Snad někdo pochopí, jak hluboce se mýlí.

Děkuji za Váš čas, který jste věnovali zbytečným obalům, zbytečným výrobkům a zbytečným odpadům.

Věřím, že se ukáže, že ten čas strávený se zbytečnými odpady, zase tak úplně zbytečný nebyl…

Kdyby někdo z Vás chtěl zaslat ilustrační příklad zbytečného obalu nebo zbytečného odpadu, budu moc rád.

Připojím ho do společné galerie, kterou právě připravuji.

Váš tip na ilustrační příklad zbytečného obalu nebo zbytečného odpadu

Příspěvek Jiřího Kvítka k diskusi nad v SVDS nad materiálem MŽP. 

Vložil Petr Miller 12.1.2024

Recyklace recyklace, to je naše agitace, co mi to jen připomíná 

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o obalech a obalových odpadech, o změně nařízení (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2019/904 a o zrušení směrnice 94/62/ES

MŽP nám poslalo český překlad, který jsem rozeslal k diskusi.  Vyjádření našeho odborného konzultanta jistě stojí za přečtení a proto ho zveřejňuji na www.svds.cz

Dobrý den,

dlužím Vám alespoň reakci na připojený materiál, tak ji posílám.

Budu upřímný, i přesto, že připojený soubor obsahuje více než 300 stran formátu A4, mám pochybnosti, zda vůbec má smysl k tomu něco psát.

Je to totiž pořád dokola – stejně nesmyslná koncepce, jako máme v „nové“ odpadářské legislativě.

A co je na tom špatně?

Vynucovaná recyklace za každou cenu. Rádoby udržitelné obaly, které nikdo nikdy nedefinoval (nebo jenom fádně).

Hlavní hrubou chybou stávající odpadové legislativy je, že slepě vyžaduje recyklaci úplně všude. I tam, kde technologicky ani nemá smysl!

Tady jako člověk se vzděláním chemik-technolog musím reagovat:

Ne všechny materiály jsou reálně recyklovatelné!

Ilustrační příklad z provozní praxe: specifické balení výrobků pro potravinářský průmysl

Některé z odpadů (hlavně obalových odpadů) mají povrchovou úpravu, která brání jejich následnému materiálovému využití (např. povoskovaný papír), ale v potravinářském provozu je tato úprava nezbytná zejména z hygienických důvodů nebo k zajištění přiměřené ochrany baleného výrobku ve prospěch konečného spotřebitele.

Vhodnost směsí plastů (např. kombinace jednotlivých plastových obalů) k jejich materiálovému využití je dána především jejich schopností vytvořit homogenní směs, kterou lze dále zpracovávat vstřikovacím nebo lisovacím strojem (formou).

Požadavky dotčených ČSN na zkoušení vlastností plastů jsou natolik náročné, že ne všechny plasty tomu vyhoví. Právě jejich výsledky mohou mnohé napovědět. Z toho důvodu pak nemusí být plasty vhodné ani k recyklaci ani k materiálovému využití.

Ale pořád mohou být energeticky využity– jejich průměrné výhřevnosti jsou srovnatelné s černým uhlím. Některé mají výhřevnost dokonce i vyšší.

Rozdíl mezi recyklací a využitím je v tom, že do recyklace se nezapočítává energetické využití!

Například směs označovaná jako APET/PE (tzv. „tvrdá fólie“), pro tepelné tvarování spodních misek a jejich přebalu PET/PE (tzv. „zatavitelná fólie“), které se používají k balení sýrů (např. NIVA, viz připojený obrázek „nerecyklovatelne-ale-vyuzitelne-1.jpg“).

Směs těchto plastů je po vzájemném zatavení mechanicky neoddělitelná a vykazuje tak rozdílné parametry smrštění, že ji nelze tepelně zpracovat vstřikovacím ani lisovacím strojem.

Tím je technologicky nerecyklovatelná a současně i materiálově nevyužitelná!

Ale s tím nový zákon o odpadech nepočítá...stejně jako „obalářská“ legislativa, ach jo – kam se to řítíme!

Je to důsledkem toho, že stát neuvěřitelně zaspal: více než 31 let – posuďte sami:

• historicky první zákon o odpadech (č.238/1991 Sb.) byl v ČR účinný od 01.08.1991
• historicky první zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí (č. 244/2022 Sb.) je účinný až od 01.10.2022

To znamená, že

• neuvěřitelných 11 384 dnů (31 let a 2 měsíce) legislativcům MŽP trvalo, než byli schopni vytvořit alespoň první vlaštovku regulace dopadu části jednorázově použitelných výrobků na životní prostředí
• mezi tím naše země byla zaplavována množstvím obalů a jednorázově použitelných výrobků často pochybného původu a složení!
• teď ty materiály podřadné kvality máme recyklovat bez ohledu na to, zda je to vůbec technologicky možné!
• to, že jsou to mnohdy materiály energeticky využitelné, MŽP “odměňuje” tím, že to nelze započítat do kvót recyklace – asi motivace, ne?

Právě proto jsem před časem napsal komentář:

Princezna Růženka spala 100 let, legislativci MŽP “jenom” pouhých 31 let a 2 měsíce. Akorát nevím, kdo koho líbal.

Ale nejedná se jenom o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí! Plast není jediná komodita, o kterou v reálu jde.

Kdo chce více informací, přečtěte si článek „Zbytečné odpady“ na mém webu – odkaz: ZDE

Takže jsem z toho velmi znechucen a tvrdím, že nemá smysl zavádět třídy recyklovatelnosti materiálů, dokud tam nebudou souběžně i třídy využitelnosti(jak materiálové, tak i energetické využití).

S pozdravem

Jirka Kvítek

Nařízení o obalech  zde

Pozvánka na 6. ples ANSDS 

Pripravili sme pre Vás bohatý program so zaujímavými osobnosťami, ochutnávku vín a skvelé menu a to všetko v príjemnej priateľskej atmosfére.

Zálohovat nebo nezálohovat, to je oč tu běží. 

V ROH, neboli v Radě odpadového hospodářství zastupuje SVDS Ing. Tomáš Polívka

Informaci o konání ROH jsem předal našemu zástupci, a protože jsem se necítil dost informovaným o této problematice zasvěceně hovořit, tak jsem se začetl do některých článků, které se problematikou zálohování zabývají.

Např. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/plech-obaly-hlinik-recyklace-ekologie-plast-pet-zalohovani-plechovky.A181210_114107_domaci_onkr

kde se uvádí zajímavá čísla:

Zatímco v třídění plastů jsou Češi skoro mistři světa, plechovky končí zmačkané v koši. Přitom z ekologického hlediska je právě hliník vůbec nejhorším nápojovým obalem. Už při výrobě jedné nápojové plechovky vznikne až trojnásobně více odpadu než hliníku.

Tedy ekologický problém není v recyklaci, ale už ve výrobě.

Údajně je jakási asociace, která si vetkla do vínku zavedení také vlastního systému zálohování, který je placen z provizí výrobců. „Chceme zálohování a recyklaci nápojových plechovek v České republice. Je to jediný způsob, jak s plechovkami ekologicky a zodpovědně nakládat,“ vysvětlil iDNES.cz tiskový mluvčí asociace Přemysl Adamec.

Zdá se, že mít tiskového mluvčího je nepsaným zákonem. Ovšem stále nevidím, co my s tím, jako výkupci? Je to více méně problém výrobce a pokud bude zavedeno zálohování, pak jestli to bude jako u některých druhů lahví, bude to na triku prodejců. Ovšem pokud by to bylo tak, že ty výkupny, které budou mít v seznamu komodit tento sortiment, pak lehce se přenese vrácení záloh a evidence na výkupny. V hotovosti nebo přes účet, kdo ví? Ale v každém případě by to znamenalo nárůst administrativy a práce. Např. se slisováním, aby se nevozil vzduch. Jenomže slisovat se může týkat pouze hliníkových plechovek, nikoliv plastových lahví. Zatím jsem zaznamenal jen to, že Praha chce tento druh nápojového obalu strkat do žlutých nádob, ovšem také jsem zaznamenal poznámku, že Praha objevila Ameriku, protože takto to dělají v ČR již několik let jiná města.

Moje neinformovaná úvaha vzala do úvahy jen náš specifický pohled, ale jak z diskuse vyplynulo, je to problém, který se týká nás všech. Zajímavou diskusi naleznete po přihlášení do www.svds.cz a kliknutím v horní liště na odkaz SVDS se otevře postranní nabídka kde kliknete na odkaz Diskuse. Připomínám, že se můžete diskuse aktivně účastnit, případně smazat nebo upravit to, co jste do diskuse vložili.

Vaše příspěvky budou podkladem pro rozhodující stanovisko k zálohování za SVDS.

Petr Miller

Předseda SVDS

Zde je výňatek ze stanoviska Ing. Jiřího Kvítka, odborného experta SVDS, jehož celé znění stejně jako i další příspěvky naleznete v odkazu Diskuse.

Původně se to týkalo jen PET, ale stejnou měrou se to vztahuje i na „nápojový hliník“ – oboje jsou to třešinky na dortu, jejichž prodej sponzoruje zpracování zbývajících komodit.

Pokud PET a nápojový hliník vyčleníme, nebudou na zpracování méně atraktivních komodit(vytříděných ze směsného komunálního odpadu) peníze, které jejich zpracování dotovaly!

Já osobně jsem znechucen tím, jak stát neuvěřitelně zaspal: více než 31 let (přesně 11 384 dnů)

A mohlo to být i horší. Princezna Růženka spala 100 let, legislativci MŽP “jenom” pouhých 31 let a 2 měsíce. Akorát nevím, kdo koho líbal

Evropská konference o recyklaci 

Kdy a kde 28. ZÁŘÍ 2023 15:00 - 23:00 DE WARANDE RUE ZINNER 1, 1000 BRUSEL BELGIE

Evropská konference o recyklaci 2023: zvláštní vydání

Kompletní info: Evropská konference o recyklaci 2023: zvláštní vydání - EuRIC

Ocelářský průmysl - info z EuRIC 

Zásadní příspěvek k oběhovému hospodářství?

Výroba oceli je náročná na CO2 a energii. Ačkoli se zdá, že ocelářský průmysl je odhodlán snížit svou uhlíkovou a ekologickou stopu, je před námi ještě dlouhá cesta.

Pozvánka na 17. shromáždění 

17. shromážděním svoláno do Prahy dne 22.3.2023

Pozvánka

na

17. shromáždění

 Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin, z.s.

Středa, dne 22 3. 2023

od 10.00 do 17.00 hod

Hotel Čertousy

Bártlova 35/10, 193 00 Praha 20
Telefon:   +420 281 921 690   Email: hotel@certousy.cz

http://www.hotel-certousy.cz/

Účastnický poplatek pro nečleny SVDS 1 000,- Kč

(zahrnuje občerstvení a účast na dopoledních odborných vystoupeních).

Pro členy SVDS 25% sleva na ubytování v hotelu Čertousy.

     V průběhu shromáždění budou otevřeny informační stolky firem:

Trelleborg Wheel Systems – plné pneumatiky

Mistra s.r.o. - výroba strojů pro zpracování kovového odpadu

Codet trade, s.r.o. - drtiče HAMMEL, zařízení na drcení a třídění kovů, dřeva, odpadů atd.

dotazy: svds@svds.cz , mob: 602 377 224, sledujte www.svds.cz

                                               Program zde

MŽP spustí od Nového roku 

Ohlašovací povinnosti od začátku ledna nově

Konec roku se blíží a MŽP pro následující rok již avizuje, že na začátku ledna 2022 spustí nové systémy pro plnění ohlašovacích povinností podle různých zákonů v oblasti životního prostředí – ISPOP (Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností) a CRŽP (Centrální registr životního prostředí). Už od 15. prosince 2021 má původní systém ISPOP odstávku. V ověřovacím provozu nového systému během ledna 2022 pak může docházet k dílčím výpadkům systémů. Ministerstvo proto připravilo doporučení pro ohlašovatele, jak postupovat v případě problémů s ohlašováním, tedy v případě, že nebude možné splnit požadavky na ohlašování vyplývající z legislativy.

I když jsem info, co se připravuje poslal, věnujte, prosím, tomuto odkazu opět pozornost, obsahuje další info:

MŽP přechází na nový systém pro plnění ohlašovacích povinností - Ministerstvo životního prostředí (mzp.cz)

Petr Miller

Předseda SVDS

16. shromáždění SVDS 

16. shromáždění SVDS skončilo úspěchem

Za úspěch je možné považovat, že se konečně po třech letech shromáždění SVDS podařilo svolat a přes počáteční obtíže se zajištěním účasti významných účastníků naplnit program, který nabídl členům SVDS mnoho cenných informací. 

1.1.2021 vešel v platnost nový zákon o odpadech, zákon č. 541/2020 Sb. Zákon vyšel, platil, ale byl jaksi ošizený, nebyly k dispozici prováděcí vyhlášky. To se řešilo metodickými pokyny a čas od času vyhláškami. V srpnu vyšla ve sborníku dlouho očekávaná vyhláška 273/2021 Sb, která je prováděcí vyhláškou k zákonu o odpadech. Ale i tak zůstávalo a zůstává mnoho nejasností, obvyklých při vydání nové legislativy.

16. shromáždění se pokusilo nabídnout účastníkům prostor k diskusi s odborníky v odpadové legislativě s cílem získat stanoviska k některým nejasným usatnovením obou právních předpisů. Některá vystoupení se problematikou podrobně zabývala a ve svých presentacích na některé poukázala.

Presentace a další informace naleznete po  přihlášení v odkazu v horní liště "SVDS" a dále kliknutím v levém sloupci na odkaz "Zápisy ze shromáždění". 

16. shromáždění konečně mohlo naplnit stanovy SVDS a po třech letech marných pokusů se podařilo zvolit na další období 7 členný výbor SVDS ve složení

Pavel Ambrož             (Barko)

Ing.Marie Hofmanová (AKOPA)

Milan Ševčík               (Milan Ševčík)

Aleš Ditrych                 ( AD sběrné suroviny)

Ing. Tomáš Polívka      ( SH - EKO, a.s.) místopředseda

Alexandr Bolcek           (AB Metal Recycling)

Petr Miller                     (Petr Miller)  předseda

Pozvánka na 16. shromáždění SVDS 

Zdá se, že ani nárůst Covid/chřipky nezabrání svolání 16. shromáždění Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin z.s.

Dnem 1.1.2021 nabyl účinnosti  zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech a dnem 7. srpna 2021 nabyla účinnosti nová vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, která je prováděcím právním předpisem na který jsme nedočkavě čekali. Mimo to vyšla řada Metodických pokynů a další předpisy související s novým odpadovým zákonem. Jak se v této legislativní smršti orientovat a mnoho dalšího bude v zajímavém programu 16. shromáždění SVDS.  

Pozvánka

na

16. shromáždění

 Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin, z.s.

Středa, dne 27. 10. 2021

od 11.30 do 17.00 hod

Hotel Čertousy

Bártlova 35/10, 193 00 Praha 20
Telefon:   +420 281 921 690   Email: hotel@certousy.cz

http://www.hotel-certousy.cz/

Parkování pro 80 aut zdarma v areálu hotelu

Účast a občerstvení pro členy SVDS, přednášející a pozvané hosty zdarma

Účastnický poplatek pro nečleny SVDS 1 000,- Kč

(zahrnuje občerstvení, účast na odborných vystoupeních)

Pro členy SVDS 25% sleva na ubytování v hotelu Čertousy

       V průběhu shromáždění budou otevřeny informační stolky firem:

          Mistra s.r.o.   - výroba strojů pro zpracování kovového odpadu

  Codet trade, s.r.o. - drtiče HAMMEL. Mobilní a stacionární zařízení na drcení kovů a                                     třídění dřeva, pařezů, atd.

              Hikvision- kamerové systémy pro výkupny splňující novou legislativu

dotazy: svds@)svds.cz , mob: 602 377 224, sledujte www.svds.cz

Program naleznete ZDE

Nová odpadová vyhláška č. 273/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady 

Ve Sbírce zákonů byla publikovaná 23. července

Zdravím, kolegové.

Léto v plném proudu, výkupny jedou „na doraz“ i v době dovolených. Hysterie kolem „trochu jiné chřipky“ pomalu ustává a vláda uvolňuje seč jí fantazie dovoluje, dokonce už vzdálenost mezi lidmi může být nikoliv 2 metry, ale jen 1,5 metru. V kovárně bychom řekli „To by blbej neřek, kdyby mu hubu roztrh“, ale vláda je vláda. Už jí mít dlouho nebudeme, tak si jí ještě užijme. Nakonec jsme si ji vybrali sami.

Po práci, kromě kratochvilné zábavy u ČT 24 je však třeba si najít čas na povinné čtení, neb zákonodárná činnost nemá dovolenou a ve sbírce Ve Sbírce zákonů byla 23. července publikována nová odpadová vyhláška č. 273/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady (info jsem vám přeposlal 27.7.2021).

Odpadová vyhláška, která má 84 paragrafů a 52 příloh, tedy rozsah úctyhodný. Samozřejmým doprovodným materiálem jsou metodické pokyny a sdělení. Konkrétně to je:

Metodické sdělení k zajištění bezpečného uskladnění odpadu z nedovolené nebo nedokončené přepravy odpadů Metodické sdělení upravuje zajištění bezpečného uskladnění odpadu z nedovolené nebo nedokončené přepravy odpadů podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech a nařízení 1013/2006.

Metodický pokyn k zařazování odpadů a plnění evidenčních a ohlašovacích povinností Metodický pokyn k zajištění jednotného zařazování odpadů a plnění evidenčních a ohlašovacích povinností podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech a vyhlášky č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů.

Metodický pokyn MŽP - Požadavky na provozní řád a provozní deník Metodický pokyn k zajištění plnění povinností žadatelů o povolení provozu zařízení pro nakládání s odpady za účelem splnění jejich povinnosti předložit návrh provozního řádu a provozního deníku jako součást žádosti o povolení provozu zařízení.

Strohá úřednická mluva, neb kdo má razítko má i rozum, nicméně naše odborná konzultantka přispěchala na pomoc a stručně zlidštila některé části vyhlášky a upozornila na některá úskalí s obvyklou precizností.

Věnujte, kolegové, pozornost příloze této info, kterou naleznete po přihlášení v odkazu SVDS a dále po kliknutí na odkaz "Právní poradna", - Vyhláška o odpadech. 

Pokud budou další dotazy či potřeba upřesnit některé části textu, neváhejte a ptejte se.

Přeji krásné léto, dobré výkupní ceny úspěch ve vašem podnikání.

Petr Miller                                                                                                                                               Předseda SVDS

Digitalizace odpadového hospodářství 

Nová aplikace

Odpadový expert Vojtěch Pilnáček představí technologie, které uspoří finance i čas a lze je jednoduše implementovat do každodenního provozu firem. Ukáže, jak fungují automatizované skeny, co všechno umí Cyrkl tržiště a především, jak vypadá nová aplikace. Je to velká novinka, která nám všem usnadní obchodování s odpady!

Během jedné hodiny se tak dozvíte o novinkách a technologických vychytávkách, které zjednoduší nakládání s odpady a dostanete možnost stát se jedním z prvních uživatelů právě vydáváné aplikace Cyrkl. 

Webinář se bude konat 

25.6.2021 od 09 hod. - 10. hod

Registrovat se můžete  zde

všechny podrobnosti a přístup do webináře vám zašleme několik dní před jeho konáním. 

                                             Chci se připojit na webinář

Hurá do Las Vegas 

Šetřete na WasteExpo

Dnes jsme obdrželi pozvánku se vstupenkou na WasteExpo. Tedy neváhejte, šetřete a odměnou bude povídání jak správně a efektivně recyklovat. 

Poznámka:  Viz odkaz: WasteExpo

Škoda, že je to tak z ruky.

A pak že nejsme "rozvojovka" 

Ale zase na druhou stranu, v počtu ouřadů jasně jsme nejlepší

Více škody než užitku 

Dva roky pod taktovkou chaosu, zákazů, nesmyslných nařízení a hlavně emocí.

Když se dostane situace do rukou doktorům, je na trable zaděláno. Záchrana lidského života versus záchrana lidského života a sem tam něco ekonomiky. A čím déle trvají lockdowny a podobna vládní opatření, pak bez emocí je třeba si přiznat, že zástěrka záchrany lidského života má své meze.

Politicky samozřejmě silný náboj, volby se blíží a každá strana hodlá zachránit idské životy, ale nesmí to trvat dlouho a nesmí se to přehánět, protože jinak se to může snadno otočit. Nakonec podzimní volby mnohé napoví.   

Na počínání vlády se množí články a nejsou to jen články ekonomů, ale i lékařů. 

Zkusme se zamyslet nad článkem, na který posílám tento odkaz. 

https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/lockdown-zachranme-zivoty-ale-za-jakou-cenu.A210329_165352

Petr Miller

předseda SVDS

K novému zákonu o odpadech 

Webinář MŽP zdarma, ovšem něco za něco

Ministerstvo životního prostředí společně s digitálním odpadovým tržištěm Cyrkl pořádají webinář na téma „Nový zákon o odpadech“.

Kdy: Úterý 2. února 9:30 a 12:30
Kde: Odkaz na přihlášení

Pracovníci odboru odpadů MŽP a zároveň autoři velké části nové legislativy – právník odboru odpadů Štěpán Jakl a zástupkyně ředitele odboru odpadů Gabriela Bulková – představí nejdůležitější změny, které s sebou nový zákon o odpadech přináší.

Řečníci se budou podrobně a detailně věnovat konkrétním vyhláškám, změnám v ohlašování, nastavení recyklačních cílů nebo novým či z části upraveným povinnostem zasahujícím především do práce podnikových ekologů.

Kromě vlastní přednášky budou odpovídat na dotazy zúčastněných, případně pomohou se zorientováním se v jednotlivých částech nové legislativy.

Pro účast je nutné se zaregistrovat na tomto odkaze, podrobnosti budou účastníkům zaslány před konáním samotného webináře.

Sešli jsme s cesty k výšinám 

Aneb, díky bohu, že už tam nejsme

Zdravím, kolegové.

Dnes jsem obdržel Roční hlášení o tom, jak v loňském roce byla EuRIC prostě „SUPER“. Je nepochybně správné, že na nás, odpadlíky, Emmanuel Katrakis nezapomněl, protože ještě jako členové v roce 2020 jsme na níže zmíněných úspěších EuRIC a cestě k výšinám byli určitě nepřehlédnutelní. 

A že to byly úspěchy nemalé je zřejmé již z průvodního slova, které v překladu zní:

Výroční zpráva EuRIC 2020 je venku!

Jsme potěšeni, že s vámi sdílíme první výroční hodnocení EuRIC představující úspěchy roku 2020 a budoucí závazky.

V roce 2020 jsme se rozšířili, dosáhli nových výšin a pokračovali v prosazování sebe a těch, kteří poslouchají náš rostoucí hlas, s jedním společným cílem: dostat se o krok blíž k uzavření smyčky.

Naše plány do roku 2021 jsou stejně ambiciózní jako naše zvýšené odpovědnosti. Jsme přesvědčeni, že díky neúnavné práci sekretariátu a členů EuRIC bude naše společné úsilí mít trvalý a pozitivní dopad na rozhodování v Evropě.

Zřejmě si sekretariát EuRIC najal básníka, který, rozkročen před sídlem sekretariátu EuRIC v Bruselu na Boulevard Auguste Reyers 80, pronesl výše uvedená věštecká slova. Pokud bych nechal hodnocení na Sašovi, nepochybuji, že by se zhostil výrazovými prostředky stručnými, neopakovatelnými, leč výstižnými, avšak publikovatelnými až po 22. hodině.

EuRIC je produkt EU a tedy poplatný ve všem, tedy i v blbostech o vlastní velikosti. Zaujala mne, kromě dosažených výšin, které by přece jen měly být trochu upřesněny, ta zmínka jak se krok po kroku EuRIC blíží k uzavření smyčky. Bohužel není zřejmé kolem kterého krku.

Neskutečné velikášství nabubřelých pitomců, které navíc v této době hysterie, která spíše zdecimuje evropské hospodářství, je výrazem nikoliv zodpovědnosti, ale totální nezodpovědnosti.

Díky bohu, dnes je SVDS v roli pozorovatelů, už se nehodlá podílet na nápravě světa v režii EU řízenou organizací EuRIC, chce jen přežít. A to není málo.

Prolétl jsem přílohu, opentlenou optimismem presidentů odvětví EuRIC (protože kdo nemá prezidenta, jako by nebyl), s uspokojením jsem zaznamenal, že zástupcem ČR je i nadále firma ETCIMEX, second hand, který v úvodu má slova: „kvalitní oblečení pouze ze západu“, což je nepochybně „cool“ doporučení.

Stejně tak jsem si nemohl nevšimnout, že kolegové z ANSDS setrvali.

Takže kdo má chuť a čas přílohu si prolistujte, ale nehledejte v nic co by vám snad mohlo ve vašem podnikání pomoci či vás inspirovat. Naleznete tam jen mnoho slov, tak jako v mnoha podobných bajkách z dílny EU.

Hezký víkend.

Zde je příloha v angličtině

PM

Odpadové zákony schváleny. Dobrá nebo špatná informace??? 

Jedna z mnoha reakcí na oslavný text pana ředitele odboru odpadů. "Myslím, že si bohužel vůbec neuvědomuje velikost negativního dopadu svého „pocitu vítěze“. Až čas ukáže, a já se obávám, že to bohužel pro něj nebude za příliš dlouho, jak špatnou cestu naši odborníci z MŽP nalinkovali. Politické cíle jsou naplněny, lobbystické odměny vyplaceny, tak co ještě víc… už jen to, že teď je ten správný čas začít pracovat na tom, jak to všechno opravit, aby se s tím dalo pracovat" :-)

Dobrý večer, pane řediteli.

Samozřejmě, že jsem to divadlo sledoval po celou dobu a to nejen včera, ale prakticky od začátku, co se to dostalo do sněmovny a zejména do výborů. Nicméně děkuji za informaci, která potvrzuje, co jsme předvídali již před rokem, že návrhy odpadových zákonů v podání MŽP mohou být úspěšné pouze za předpokladu, že je MŽP za cenu ignorování názorů lidí z praxe dotlačí do sněmovny. To se podařilo, takže žádné překvapení, žádná sláva, žádný úspěch, je to jen očekávaný výsledek hlasování poslanců, z nichž někteří neví o čem je řeč, jiní, v jednom šiku ví, že to dělají proto, aby bylo líp. No, dejme tomu, že to tak je a že to nemá jiné pozadí. Když jsem sledoval ten marný boj, pak doufejme, že volby v příštím roce a známá hra „Škatulata hejbejte se“ to už snad konečně vyřeší. Bylo by už na čase a proč, není tak nesnadné pochopit.

Ale vraťme se od politiky k tomu, co je důležité pro ty, o kterých se rozhodlo, protože oni ponesou důsledky toho nadšení nad schválenými odpadovými zákony.

Nový zákon o odpadech, nový zákon o výrobcích s ukončenou životností, změnový zákon a novela zákona o obalech byly schváleny s účinností od 1. 1. 2021.

Nu dobrá, ale co s tím?

Dnes se, jakoby zázrakem, objevují vyhlášky o 198 stranách a 53 254 slovech, které měly být na stole již před tím, než se odpadové zákony dostaly do sněmovny (žádná výmluva jejich skrývání to neomluví), o tom jistě se povede dlouhá debata, protože my nemáme čas na to, abychom celé dny vysedávali nad vyhláškami, protože, což Vám asi uniklo, musíme vydělat nejen na sebe, naše zaměstnance, úvěry, pomatené výmysly od zeleného stolu, a pod., ale také na Vás, tedy na státní správu. Dnes je na pořadu dne debata, jestli platit veřejnoprávní televizi a co takhle otevřít debatu, jestli je efektivní z našich daní platit některé státní orgány a instituce. Dnes takové kacířské myšlenky spíše vzbuzují úsměv, ale pozor!, podobné kacířské myšlenky dovedly pracující z ČKD na Václavské náměstí a bylo vymalováno.

Nelze donekonečna vršit zákazy, pokuty, nesmysly a další a další povinosti na bedra podnikatelů, jejichž realizaci si samozřejmě musí také sami zaplatit. Chcete kvalitní kamerové systémy, proč ne? Tak nám je kupte. Nám stačí ty, které máme a máme je abychom uchránili svůj majetek. Vy požadujete, abychom realizovali systém "Velkého bratra". Proč ne, je to sice trapné, ale když to nařízujete, pak za vaše peníze. Smutné je na tom to, že v důsledku to bude za peníze nás všech. A vůbec proč?  

K vyhláškám se brzy vrátíme, a bude to zajímavá debata, nicméně chtěl bych Vás požádat, pane řediteli, abyste nás informoval o procesu notifikace technických předpisů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Včera přijaté odpadové zákony jsou při realizaci podmíněny řadou technických předpisů, nakonec vyhláška o ELV a nakonec i vyhláška o nakládání s odpady obsahují nepochybně řadu technických předpisů, které mají naplnění cílů odpadových zákonů umožnit.

Dnes, kdy píši tento příspěvek na naše www stránky, již mám od Vás odpověď, že je vše v pořádku, že, cituji:

"Zákon o VUŽ byl notifikován v souladu s touto směrnicí již před poměrně dlouhou dobou.

Notifikace dále probíhá u vyhlášky o Katalogu odpadů, vyhlášky o autovracích, vyhlášky k asfaltovým směsím a vyhlášky o nakládání s odpady.

Lhůta 3 měsíce je vždy dodržena. Informace k notifikacím jsou k dispozici v systému TRIS EK".

Pane řediteli, děkujeme za odpověď obratem, Vaše sdělení prostudujeme, nicméně se nadále domníváme, že nadále pretrvává stav, kdy nebyl notifikovan samotny zakon o odpadech. 

Pane řediteli, abychom nebyli nevděční, SVDS Vám děkuje, že ač nejsme připomínkovým místem se na nás obracíte a i když nežádáte naše stanoviska, protože Vám to ten podivný a neakceptovatelný systém připomínkového řízení, kdy do včeho kibicuje každý, jen ne ti, kteří pak nesou tu tíhu důsledků, tak aspoň nás informujete.

Nakonec, proč nám nevyhovět, přece kdo čte, aspoň nezlobí.

Jenomže my jen nečteme, ale naše názory a stanoviska na to, co se dotýká našeho podnikání, rádi veřejně sdělíme, což samozřejmě činíme i prostřednictvím dalších, kteří ze zákona připomínkovými místy jsou a kteří jsou s námi naladěni na stejnou notu.

Petr Miller

Předseda SVDS

Zdá se, že bude horký podzim 

Ani ne tak v důsledku nové chřipky, která jak přišla, tak zase odejde a zanechá jen podivnou pachuť, plnou zmatků, politiky a otazníků, ale to, co plodí MŽP pod taktovkou ministra Brabce, to nelze jen tak přejít.

Diskuse nad návrhem vyhlášky o nakládání s autovraky, která byla poslána do připomínkového řízení, nabírá obrátky, a dokonce bych řekl, že takový nesouhlas s tím, co dává do oběhu Ministerstvo životního prostředí, tu ještě nebyl.

SVDS připravuje stanovisko, nicméně na základě naší výzvy na adresu SVDS docházejí každý den nesouhlasné názory, které nejsou jen reakcemi naštvaných zpracovatelů autovraků, jejichž použitá slovní zásoba neumožňuje vše publikovat před desátou hodinou, ale také častěji odbornými stanovisky, opřenými o skutečnou znalost problematiky, tedy o to, co ministerstvu schází.

Proboha, kdo radí a koho poslouchá MŽP, kdo je ten odborný náměstek, který je odpovědný za zpracování materiálů a který připustí aby takový paskvil spatřil světlo světa. Ministr evidentně není na danou problematiku odborník, ale nese plnou odpovědnost a tu mu nikdo, ani jeho straničtí kamarádi neodpářou. Neumím si představit, že by se to stalo na FMPSV. To bych vyřešil velmi úspornou rozmluvou o několika větách.  

A tak namátkou několik titulů z dnešní korepondence k vyhlášce, které SVDS poskytl náš spolupracovník. 

1. předkladatel (MŽP) výrazně zhorší podmínky nakládání s autovraky, protože způsobí více zmatků v důsledku velmi nekvalitně zpracovaného návrhu prováděcího předpisu, který je předmětem připomínkování (podrobnosti viz dále v  "Diskusi")
2. předkladatel (MŽP) požaduje plnění povinností, které nelze technicky vůbec splnit
3. předkladatel (MŽP) navrhuje naprosto nereálné termíny:
   • hlášení podle nové vyhlášky poprvé za ohlašovací rok 2021 (nedostatečná doba pro implementaci)
   • aktualizace stávajících provozních řádů do 31. března 2021 (kolaps krajských úřadů)
   • účinnost navrhované vyhlášky  od 1.1.2021 (nedostatečná doba pro implementaci)
4. předkladatel (MŽP) popírá vlastní opatření na snížení nadměrné byrokratické zátěže pro podnikatele (takže zjednodušenou legislativu nahrazuje např. nulovým hlášením, což je zbytečné)
5. předkladatel (MŽP) požaduje v ročním hlášení vyplňování údajů, které již v MA ISOH jsou
6. předkladatel (MŽP) neumí spočítat vzorec pro výpočet stanovených cílů - nedává to smysl a navzájem si to odporuje
7. předkladatel (MŽP) prokazuje hrubou neznalost základních pojmů a procesů při hodnocení „opravitelnosti vozidel“ (viz Příloha č.5, jejíž nesmyslná konstrukce odporuje logice i předpisům, navíc nejde splnit), především předkladatel (MŽP) nezohlednil
   • technické požadavky na výrobek– zákon č.22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, zákon č.90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh včetně prováděcích právních předpisů ČR, EU a EHK OSN pro výrobní proces motorového vozidla a pro motorové vozidlo a jeho díly
   • obecná bezpečnost výrobku– zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, s modifikacemi pro automobilový průmysl podle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
   • odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku– odpovědnost za výrobek – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
   • trestněprávní aspekty odpovědnosti(když hrozím pokutami, měl bych tomu alespoň rozumět, ne?)

A to je jen opravdu výňatek. protože další a další stanoviska k návrhu vyhlášky přicházejí, tedy vyčkáme ještě týden v jehož průběhu stanoviska utřídíme a připravíme finální návrh stanoviska k návrhu vyhlášky za SVDS.

Nicméně naši členové mají možnost se průběžnými stanovisky, tak jak přicházejí, seznámit na našich www.svds.cz v modulu "Diskuse".

Petr Miller

předseda SVDS

Návrhy odpadových zákonů v senátu ve čtvrtek, 12.11.2020 

1. schůze Senátu ve 13. funkčním období byla zahájena dnes, ve středu 11. listopadu v 10 hodin.

1. Návrh zákona o odpadech
   /senátní tisk č. 320/
2. Návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností
   /senátní tisk č. 321/
3. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností
   /senátní tisk č. 322/
4. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů
   /senátní tisk č. 323/

Senátní výbory návrhy zákonů projednaly. Po přečtení Usnesení dojdete k závěru, že bez většího zájmu řešit odpadovou problematiku. Klikněte si na čísla senátních tisků a zmíněná usenesení si můžete přečíst.

Petr Miller